Tento text se zabývá konceptem „reaktibility“ v rámci uvažování o pravých jsoucnech jakožto událostech. Autor zdůrazňuje, že významy klíčových pojmů je třeba v průběhu filosofického zkoumání neustále upřesňovat a korigovat. Reaktibilita je definována jako aktivita, kterou aktivní subjekt odpovídá na ukazující se skutečnosti ve svém okolí. Důležitým aspektem je odmítnutí redukce tohoto okolí na běžné zpředmětňující prostorové konstrukce. Například proces vidění je interpretován jako setkání oka s fotony dopadajícími na sítnici, nikoliv jako prosté vnímání hotových věcí. Text tak směřuje k dynamickému a procesuálnímu chápání bytí, kde interakce se světem není pasivním přijímáním, ale aktivní odezvou. Tato perspektiva vyžaduje přehodnocení vztahu mezi subjektem a realitou, přičemž reaktibilita se stává klíčovým prvkem pro pochopení povahy událostných jsoucen v jejich původním kontextu.