Text analyzuje filosofický a fenomenologický koncept zkušenosti. Základním předpokladem zkušenosti je reaktibilita, tedy schopnost subjektu něco zakusit. Každá reakce má dva rozměry: vnější následek, který mění okolí, a vnitřní zážitek, který je uchováván v paměti subjektu. Klíčovým prvkem je integrační role subjektu, který jednotlivé zážitky zpracovává a vztahuje k určitým objektům nebo typům situací. Tímto způsobem vzniká ucelená zkušenost, která není pouhou sumou vjemů, ale strukturovaným celkem. Proces prožívání zanechává stopy jak v nitru prožívajícího, tak v okolním světě. Zkušenost pak představuje syntézu těchto vnitřních a vnějších stop prostřednictvím následných reakcí. Autor zdůrazňuje, že zkušenost je neodvoditelná z pouhé paměti a vyžaduje aktivní zapojení subjektu. Tato reflexe osvětluje mechanismus, jakým se z jednotlivých interakcí s realitou rodí hlubší porozumění a schopnost orientace ve světě.
Zkušenost (experience, Erfahrung)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 20. 7. 2018
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2018
Zkušenost (experience, Erfahrung)
Nezbytným předpokladem zkušenosti je schopnost něco „zakusit“, tedy reaktibilita. Výsledkem určité (jednotlivé) reakce (ostatně podobně jako každé akce) je jednak její vnější „následek“ (tedy jistá změna „okolností“), jednak subjektní „zážitek“ (prožitek) této reakce, tedy jakýsi „vnitřní následek“ (závislý na paměti reagujícího a zakoušejícího subjektu, ale na onu paměť – aspoň bez dalšího vyjasnění – neredukovatelný a z ní samé neodvoditelný). Aby jednotlivé zážitky (event.. jejich „druhy“) mohly být integrovány tak, aby se týkaly něčeho určitého (tj. aby se vztahovaly k něčemu určitému, a aby tak mohla být v konkrétním případě integrována zkušenost jakoby „téhož“ nebo alespoň téhož druhu, téhož typu), musí být nějak „zpracovány“ právě subjektem, o jeho zážitky (a tedy i zkušenost) jde. Každé prožívání tedy po sobě zanechává jisté stopy: jiné jsou stopy, zachovávané v prožívajícím subektu, jiné jsou v okolním světě jako výsledek uskutečněné akce (re-akce), a možná se ještě někdy najdou další stopy, o kterých zatím nic (nebo nic moc) nevíme. Zkušenost se tedy může vztahovat nejen k těmto vnitřním stopám, ale přes další re-akce i k oněm vnějším stopám – a může to vše nějak sjednocovat, integrovat a zapojit to právě do „zkušenosti“.
(Písek, 180720-1.)