Tento text se věnuje hlubšímu zkoumání pojmů „událostné dění“ a „vnějškové dění“, přičemž se zaměřuje na ontologickou podstatu události jako takové. Událostné dění je chápáno jako proces vnitřní proměny, který provází pravou událost od jejího vzniku až po její završení. Klíčovým aspektem je zde vnitřní jednota a integrita, díky níž událost zůstává identickým celkem navzdory svému průběhu v čase. Vedle této vnitřní dynamiky však autor identifikuje i sféru vnějších vztahů. Události neexistují izolovaně, ale vstupují do vzájemných interakcí a zaujímají k sobě specifická postavení. Tyto vztahy jsou primárně prostorové povahy, avšak z hlediska časovosti se odvíjejí v rámci takzvaného „obecného času“. Práce tedy analyzuje rozdíl mezi vnitřním časem události a objektivním časovým rámcem, ve kterém se setkává pluralita různých událostí. Tímto rozlišením text přispívá k pochopení toho, jakým způsobem se události včleňují do světa a jak si v něm budují své postavení, aniž by přitom ztratily svou vnitřní soudržnost a jedinečný charakter.