Tento text se věnuje hlubšímu zkoumání pojmů „událostné dění“ a „vnějškové dění“, přičemž se zaměřuje na ontologickou podstatu události jako takové. Událostné dění je chápáno jako proces vnitřní proměny, který provází pravou událost od jejího vzniku až po její završení. Klíčovým aspektem je zde vnitřní jednota a integrita, díky níž událost zůstává identickým celkem navzdory svému průběhu v čase. Vedle této vnitřní dynamiky však autor identifikuje i sféru vnějších vztahů. Události neexistují izolovaně, ale vstupují do vzájemných interakcí a zaujímají k sobě specifická postavení. Tyto vztahy jsou primárně prostorové povahy, avšak z hlediska časovosti se odvíjejí v rámci takzvaného „obecného času“. Práce tedy analyzuje rozdíl mezi vnitřním časem události a objektivním časovým rámcem, ve kterém se setkává pluralita různých událostí. Tímto rozlišením text přispívá k pochopení toho, jakým způsobem se události včleňují do světa a jak si v něm budují své postavení, aniž by přitom ztratily svou vnitřní soudržnost a jedinečný charakter.
Dění událostné a „vnějškové“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 6. 8. 2018
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2018
Dění událostné a „vnějškové“
Když mluvíme o „událostném dění“, máme na mysli vnitřní proměňování (pravé) události při postupu od počátku události až k jejímu konci. V tomto smyslu nám jde o jednu událost a o její vnitřní jednotu (integritu). Událostí je však mnoho a mají (dovedou budovat a udržovat) vzájemné vztahy mezi sebou, tj. především (protože nám to je nejbližší, nejzřejmější) svá vzájemná postavení. Ty to vnější vztahy jsou především prostorové, ale po časové stránce probíhají v tzv. „obecném čase“.
(Písek, 180806-1.)