Tento text zkoumá podstatu události prostřednictvím pojmu integrity a vnitřní stránky dění. Autor se pokouší definovat událost negativním vymezením, tedy popisem stavu, kdy integrita chybí. Takový stav označuje jako „hromadu v pohybu“. V tomto modelu dochází k proměnám sestav prvků, které jsou však neintegrované. Jednotlivé prvky spolu nekomunikují a pohybují se nezávisle na sobě, s výjimkou prosté vzájemné reaktibility. Chybí zde jakýkoli společný cíl nebo zainteresovanost na výsledku pohybu, a to jak na úrovni jednotlivců, tak skupin. Právě absence vnitřního sjednocení a vzájemné provázanosti odlišuje pouhý mechanický proces od skutečné události. Událost je tedy v tomto pojetí chápána jako integrovaný celek, který disponuje niternou kvalitou a směřováním, jež přesahuje pouhý součet nezávislých pohybů jeho částí. Text tak zdůrazňuje klíčový význam vnitřní komunikace a účelovosti pro konstituci události jako takové.
Událost – integrita
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 9. 2018
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2018
Událost – integrita
K popisu události v celé její povaze je užitečné nejprve myšlenkově modelovat to, co událostí ve všech směrech ještě není. Když tedy odebereme to, co zakládá a udržuje integritu události, tedy její niternou stránku, zbývá nám hromada v pohybu (rozumí se: jen ve vnějšám pohybu). Pod hromadou v pohybu máme na mysli takový proces proměn (ovšem neintegrovaných, něco jako cihly nebo kameny) jedné sestavy („skladu“) prvků hromady v jinou, pozměněnou sestavu, při které jednotlivé prvky sestavy spolu (mezi sebou) nijak nekomunikují, jen stojí nebo se pohybují navzájem zcela nezávisle (snad s výjimkou víceméně efektivní vzájemné reaktibility) a naprosto bezcílně, tj. nezainteresovaně na žádném výsledku oněch pohybů (ať už v jednotlivostech nebo v nějakých skupinách či třídách – to už by muselo předpokládat aspoň částečnou integraci).
(Písek, 180904-1.)