Tento text zkoumá podstatu události prostřednictvím pojmu integrity a vnitřní stránky dění. Autor se pokouší definovat událost negativním vymezením, tedy popisem stavu, kdy integrita chybí. Takový stav označuje jako „hromadu v pohybu“. V tomto modelu dochází k proměnám sestav prvků, které jsou však neintegrované. Jednotlivé prvky spolu nekomunikují a pohybují se nezávisle na sobě, s výjimkou prosté vzájemné reaktibility. Chybí zde jakýkoli společný cíl nebo zainteresovanost na výsledku pohybu, a to jak na úrovni jednotlivců, tak skupin. Právě absence vnitřního sjednocení a vzájemné provázanosti odlišuje pouhý mechanický proces od skutečné události. Událost je tedy v tomto pojetí chápána jako integrovaný celek, který disponuje niternou kvalitou a směřováním, jež přesahuje pouhý součet nezávislých pohybů jeho částí. Text tak zdůrazňuje klíčový význam vnitřní komunikace a účelovosti pro konstituci události jako takové.