Textový úryvek se zamýšlí nad ontologickými kategoriemi jsoucího a jsoucna a zpochybňuje běžné ztotožnění jsoucího s aktuálně existující realitou. Autor poukazuje na paradoxní povahu různých forem bytí. Na jedné straně stojí geometrické objekty, jako jsou čtverce či trojúhelníky, které v materiálním světě reálně neexistují, a přesto o nich lze s vysokou přesností vypovídat a zkoumat je. Na druhé straně jsou historické entity a události, jako například vyhynulý pták dodo nebo dějinné procesy, které kdysi byly reálné, ale nyní již fyzicky neexistují. Práce nastiňuje problém, zda lze za „jsoucí“ považovat to, co je pouze myšlené, nebo to, co již pominulo. Historikové by jistě namítli, že minulost nelze z oblasti jsoucího zcela vyloučit. Text tak vybízí k hlubšímu zamyšlení nad tím, jak definujeme hranice reality a jaký status přisuzujeme entitám, které se vymykají přímé smyslové zkušenosti v přítomném okamžiku.