Tento text zkoumá podstatu statistických zákonitostí ve vztahu ke kauzálnímu nexu a možnosti lidského zásahu do přírodních dějů. Autor vychází z hypotézy, že statistické zákony se projevují v místech, kde dochází k přerušení nebo uvolnění příčinných vazeb. Tyto zákonitosti jsou chápány jako indukované kauzalitou, avšak jejich platnost je podmíněna absencí vnější intervence. Klíčovým tvrzením je, že do procesů ovládaných statistickými pravidly lze proniknout a aktivně měnit jejich průběh. Tato úvaha přináší nový pohled na otázku spontaneity u elementárních jevů, například v nitru atomů a jader. Statistická zákonitost je zde definována jako ustálená forma analogických procesů, která vzniká za určitých podmínek v důsledku rovnováhy. Jelikož lze tuto rovnováhu narušit záměrnou změnou podmínek, otevírá se prostor pro programování dějů směry, k nimž by spontánně nikdy nedošlo. Práce tak vyzdvihuje flexibilitu statistických systémů a potenciál pro jejich cílené ovlivňování.