Tato recenze se věnuje vydání jedné z nejvýznamnějších studií Jana Patočky 'Negativní platonismus', v níž se autor v 50. letech pokusil o vybudování vlastního filosofického systému. Práce, která byla dlouhá léta šířena pouze v samizdatových opisech, představuje zásadní etapu Patočkova myšlenkového vývoje. Publikovaný svazek obsahuje i další texty z pozůstalosti, včetně torzovité práce původně spojené s postavou Emanuela Rádla, která dokumentuje přechod Patočkova poválečného myšlení k jeho systematickému pokusu o negativní platonismus. Autor recenze upozorňuje, že toto období Patočkovy tvorby dosud nebylo v úplnosti zpracováno ani řádně zařazeno do kontextu jeho filosofické biografie. S ohledem na vzrůstající zájem o Patočkovo dílo v zahraničí je zdůrazněna potřeba hluboké analýzy a otevřené diskuse v domácím prostředí, která by náležitě osvětlila význam negativního platonismu pro pochopení lidské svobody a transcendence.
Jan Patočka: Negativní platonismus
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam | recenze, česky, vznik: 17. 8. 1991
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1991
Jan Patočka: Negativní platonismus. Čs. spisovatel, Praha 1990 (230 str.)
Po mnoha letech vyšla jedna z nejvýznamnější Patočkových studií z doby, kdy se – snad jedinkrát za celý svůj život – pokoušel o vybudování kostry vlastního filosofického systému. Tato v padesátých letech koncipovaná studie byla jako jediná známa jistému nevelkému okruhu Patočkových přátel a žáků od doby, kdy ji autor poskytl jako příspěvek do jednoho ze samizdatových sborníků (v tomto případě k poctě PhDr. Boženy Komárkové). Odtud se v opisech brzo rozšířila mezi zájemce, ale k jejímu otištění nedal autor v roce 1969 redakci Tváře souhlas. Teprve po Patočkově smrti vešlo ve známost (zase jenom malého okruhu zasvěcených), že se v jeho pozůstalosti našlo kupodivu více textů k tématu tzv. negativního platonismu; přestože šlo o značné překvapení, dodnes se nikdo nepokusil toto nanejvýš zajímavé období Patočkovy filosofické tvorby uchopit vcelku a zařadit do rámce jeho (dosud ovšem řádně nepojednané) myšlenkové, filosofické biografie. Snad ještě větším překvapením byl objev již poněkud torzovité práce, která svým nadpisem ohlašuje jakési účtování s Rádlem. Když se však zájemci mohli s textem seznámit v záslužné samizdatové modře vázané předběžné edici veškerých Patočkových textů, následovalo jisté zklamání, protože o Rádlovi se tam najde jen málo. Přesto jde o text zajímavý a také důležitý, protože ukazuje některé cestičky přechodu Patočkova poválečného myšlení z období předúnorového právě k onomu systematickému pokusu o tzv. negativní platonismus. Poměrně rozsáhlá práce, z níž chybí prvních asi 14 rukopisných stran, byla pořadateli z neprůhledných důvodů zařazena až za kratší text o negativním platonismu, ačkoliv jej pravděpodobně o 4 až 5 let předchází.
Podrobnější rozbor je sice naprosto nezbytný, ale v této chvíli by byl poněkud předčasný. Patočkovu myšlenku „negativního platonismu“ je zapotřebí podrobit hluboké a do detailů jdoucí analýze a potom i otevřené diskusi. Můžeme jen doufat, že k ní dojde u nás včas, aby nás nepředběhli myslitelé zahraniční, neboť o Patočku je dnes díky řadě překladů značný zájem.
LvH
(Praha, 910817-1.)