Text slouží jako úvod do filosofování, jehož hlavním cílem není vychovat z čtenáře úzkého odborníka, nýbrž poskytnout mu základní orientaci ve filosofických otázkách přístupnou formou. Autor kritizuje přístup, kdy se někteří myslitelé uchylují k nesrozumitelnému odbornému žargonu, který často maskuje banální myšlenky či nesmysly. Zdůrazňuje, že skutečná filosofická hodnota nespočívá v esoterickém vyjadřování, ale v poctivé a hluboké intelektuální práci. Klíčem k opravdovému filosofování je disciplína, přesné myšlení a schopnost kriticky přezkoumávat vlastní nápady i jejich vzdálené důsledky. Skutečný filosof se neobejde bez precizních metod a ochoty podrobit každou myšlenku přísné analýze, než ji přijme za svou. Práce tak vyzdvihuje srozumitelnost a myšlenkovou poctivost jako protiváhu k prázdnému akademickému formalismu, čímž otevírá cestu k hlubšímu porozumění světu bez nutnosti ovládat uměle vytvořené terminologické bariéry.
Filosofování – uvedení
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 1. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Filosofování – uvedení
Cílem knížky (Úvod do filosofování) není a ani nemůže být udělat ze čtenáře odborníka, ale orientovat jej ve filosofické problematice, pokud to je možné bez odborně technických znalostí. Jako každá disciplína má ovšem i filosofie své „technické“ nároky, a dokonce nemalé. Slabší duchové ovládnou nějakou techniku, zejména si osvojí určitý terminologický žargón, kterému většina lidí nerozumí, a uchýlí se do svého odborničení jako do hradu, kam nemá každý přístup. Přitom filosofická hodnota myšlenek a textů takového esoterického filosofa nebo snad i pseudofilosofa má obvykle pramalou cenu; když proniknete po vynaložení nemalé námahy ke smyslu a pokusíte se tento smysl vyjádřit srozumitelně, zjistíte obvykle, že jde o triviality, a někdy dokonce o vyslovené nesmysly. To však nikterak neznamená, že by se filosof mohl ve své pracovně obejít bez přesného myšlení a vyjadřování, bez důkladné práce, přesných metod a bez domýšlení i těch nejvzdálenějších důsledků toho, co přijímá za své. (I to, co ho napadne a co se mu zdá být třeba i skvělým nápadem, musí filosof přezkoumat a posléze kriticky přijmout za své anebo odvrhnout – nápad nemusí být vždycky správný!)
(Berlín, 930125–6)