Tento text se zabývá ontologickým a epistemologickým rozlišením mezi geometrickým útvarem a jeho pojmem. Autor argumentuje, že zatímco trojúhelník jako intencionální předmět disponuje specifickými vlastnostmi, jako jsou strany, úhly či těžiště, samotný pojem trojúhelníka tyto prostorové atributy postrádá. Zásadní význam pojmové roviny spočívá v možnosti nahlédnout logické vztahy a hierarchie, které nejsou zřejmé z pouhého názoru geometrických obrazců. Příkladem je inkluze pojmu rovnostranného trojúhelníka do pojmu rovnoramenného a dále do pojmu obecného trojúhelníka. Tato hierarchie obecnosti je přístupná výhradně skrze pojmovou analýzu, nikoliv skrze smyslový či mentální názor figur. Text tak obhajuje nutnost přísného rozlišování mezi pojmem a jeho intencionálním předmětem, čímž navazuje na fenomenologickou tradici Edmunda Husserla, Franze Brentana a Bernarda Bolzana. Toto rozlišení je klíčové pro pochopení způsobu, jakým jsou geometrické objekty v mysli konstituovány.
Pojem
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 31. 1. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Pojem
Trojúhelník jako geometrický útvar nemůže být ustaven (konstituován) bez pomoci pojmů, ale je od nich zásadně odlišný a odlišitelný: trojúhelník má tři strany a tři úhly, můžete v něm najít resp. sestrojit jeho těžiště nebo středy kružnic (jedna jej opisuje, druhá mu je vepsána), atd. Nic takového nemůžete říci o pojmu trojúhelníka: ten nemá ani strany, ani úhly, nemá žádnou plochu atd. Můžeme vůbec něco o tomto pojmu říci? Jistě, něco ano. A je to něco, co není možno nahlédnout na samotných trojúhelnících (a to navzdory tomu, že byly v mysli sestrojeny pomocí pojmů), ale vždycky se musíte vrátit od obrazců (byť pouze myšlených) k pojmům, chcete-li si některé vztahy a okolnosti ujasnit. Tak např. chcete-li srovnat tři typy trojúhelníka, tzv. obecný, rovnoramenný a rovnostranný, nemůžete to po některých stránkách provést prostým náhledem obrazců samotných, nýbrž musíte přejít z roviny geometrie na rovinu pojmovou. Jen v rovině pojmové si můžete ujasnit, že pojem rovnoramenného trojúhelníka je obecnější (rozsahem širší) než pojem rovnostranného trojúhelníka, takže tento druhý je vlastně v prvním zahrnut jako zvláštní případ. A podobně sám je takovým zvláštním případem zase ve vztahu k pojmu trojúhelníka obecného a je tedy zase v něm obsažen či zahrnut. Rovina obecnosti tudíž nemůže být žádným způsobem nahlédnuta na základě rozpoznávání jakýchkoliv souvislostí mezi samotnými geometrickými obrazci, ale pouze když od obrazců přejdeme k jejich pojmům (bez nichž by ovšem nebylo možno ony obrazce ani v mysli sestrojit). To je důvodem pro přísné rozlišování mezi pojmem na jedné straně a jeho tzv. intencionálním předmětem na straně druhé. (Viz Husserl v navázání na Brentana a vlastně i na Bolzana.)
(Berlín, 930131–3)