Tento text se zabývá problematikou filosofické terminologie v kontextu přechodu mezi myšlenkovými epochami. Autor tvrdí, že v současné době, kdy jedna epocha končí a nová začíná, není žádoucí lpět na pevně stanovené terminologii. Rozvolnění dosavadních pojmových a slovních struktur je vnímáno jako pozitivní příležitost k rozvázání omezujících vazeb a k jejich nahrazení vazbami novými či obnovenými. Toto období umožňuje myšlení odpoutat se od zafixovaných návyků a slovních obratů, které často jen předstírají přesnost, ale ve skutečnosti jí brání. Text důrazně varuje před nebezpečím filosofického žargonu, jehož mechanické ovládání může nahrazovat skutečnou práci s myšlenkou. Rozvolnění terminologie tak není známkou úpadku, ale nezbytným předpokladem pro jasnější nahlížení skutečnosti a pro očištění myšlení od zkostnatělých struktur, které již neslouží autentickému poznání. Cílem je dosáhnout nové pojmové přesnosti skrze odvahu opustit staré myšlenkové zvyklosti ve prospěch živého a tvořivého uvažování.
Terminologie
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 23. 2. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Terminologie
Protože žijeme na konci jedné myšlenkové epochy a teprve vstupujeme do epochy nové, není možné a nebylo by ani žádoucí pracovat s nějakou pevnou terminologií. Přechody mezi epochami vždycky znamenají jisté rozvolnění dosavadních relativně pevných (protože v rámci epochy zafixovaných) struktur ať už pojmových, ať terminologických, slovních. To není jen cosi nežádoucího, čeho lze pouze litovat. Rozvolnění je příležitostí k rozvázání některých vazeb, které už začaly překážet v další myšlenkové práci, a k nahražení těchto vazeb vazbami jinými, novými nebo jen obnovenými a dočasně zapomenutými. Ostatně rozvolnění se jen zdánlivě nebo jen okrajově týká pojmové struktury myšlení: lze naopak zjišťovat v podobných situacích i v minulosti, že myšlení v jakémsi jasnozření spatřuje přesnější kontury toho, k čemu se odnáší, a že jen opouští zafixované staré slovní obraty a myšlenkové návyky, které s pojmovou přesností nejen neměly nic společného, ale naopak jí byly na obtíž, zejména pak proto, že se přesné myšlení pokoušely nahražovat a přestírat. Ve filosofii není nic horšího a ničivějšího než návyk na určitý žargón, jehož dokonalé zvládnutí má nahradit skutečnou práci s myšlenkou.
(Berlín, 930223–1)