Tato studie se zabývá proměnami v interpretaci Hegelových textů se zaměřením na pojmy předmět (Gegenstand) a předmětnost (Gegenständlichkeit). Autor analyzuje přístupy dvou významných hegelovských specialistů, Hermanna Glocknera a Michaela Theunissena, aby ukázal, jak se pozornost badatelů v čase měnila. Zatímco v Glocknerově Hegel-Lexikonu z roku 1935 je heslu "Gegenstand" věnován jen minimální prostor a pojem "Gegenständlichkeit" zcela chybí, jeho pozdější práce z roku 1963 již tento termín klade do centra pozornosti. Na druhé straně Michael Theunissen ve svém díle "Sein und Schein" z roku 1980 sice hojně využívá termín "zpředmětnění" (Vergegenständlichung), avšak zanedbává v rejstříku pojmy jako "nepředmětnost". Text upozorňuje na překvapivý nedostatek jasné interpretace samotné podstaty předmětu u obou autorů i u Hegela samotného. Tato komparativní analýza odhaluje terminologické mezery v dějinách hegelovské recepce a vybízí k hlubšímu zkoumání základních ontologických kategorií v rámci německého idealismu.
Předmět(nost) u Hegela
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 3. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Předmět(nost) u Hegela
Je poučné si povšimnout, jak různě byly čteny Hegelovy texty a na co byli jejich interpreti soustředěni kdysi a co nového se ukazuje naopak dnes, event. třeba také, jak se od té doby nic nezměnilo, apod. Jako příklad lze uvést srovnání dvou hegelovských specialistů, Hermanna Glocknera a Michaela Theunissena. Nahlédneme-li do Glocknerem pořízeného Hegel-Lexikonu, který vyšel spolu s Glocknerovou monografií ve spojení s dvacetisvazkovou Jubiläumsausgabe (v 1. vydání 1935), zjistíme, že heslu „Gegenstand“ není věnována ani celá strana (719–720, přesně 21 řádek). O „Gegenständlichkeit“ (ev. adjektivu) není ani poznámečka. (Naproti tomu však Glockner připravoval a posléze publikoval velkou práci s titulem „Gegenständlichkeit und Freiheit“, Bonn 1963). V roce 1980 vydal Michael Theunissen velmi důkladnou práci o kritické funkci hegelovské logiky „Sein und Schein“. Ačkoliv slovo „Gegenstand“ se v knize vyskytuje na mnoha místech, ve věcném rejstříku není vůbec uvedeno, ale naproti tomu tam je heslo „Vergegenständlichung (vergenständlichendes Denken)“. Dokumentace stránek je poměrně značná, ale když knihu přečteme, zjistíme v ní ještě mnoho míst, která v rejstříku vůbec uvedena nejsou. Vůbec však v rejstříku není zaznamenána „Ungegenständlichkeit“ a příbuzná slova (ač je najdeme např. na str. 102, 106, 109 – jen na těchto stranách celkem sedmkrát). V celé knize jsem však (zatím) nenašel slušnou interpretaci, co to vlastně ten „Gegenstand“ je a jak má být chápán (ať už u Hegela nebo u Theunissena). (Bude třeba se ještě podívat do jiných textů jak Glocknerových, tak Theunissenových; tohle mne však svou nápadností přímo udeřilo.)
(Berlin, 930305–1)