Tento text se zabývá metodologickými obtížemi spojenými s vymezením pojmu mýtus, který je v současném diskurzu často používán pro příliš široké a nejasně definované spektrum skutečností. Autor navrhuje vycházet z užší definice mýtu, kterou lze v případě potřeby rozšiřovat, namísto postupu opačného. Zásadní otázkou je, zda mýtus považovat za fenomén člověku nadčasově vlastní, nebo za něco modernímu člověku zcela vzdáleného. Autor se kloní k názoru, že klasický mýtus je dnešnímu evropskému myšlení cizí, a proto je nezbytné jej přísně odlišovat od moderních jevů, jako jsou ideologie nebo různé formy mythologismů. Text zdůrazňuje, že přijetí určitého metodického předpokladu o blízkosti či vzdálenosti mýtu zásadně ovlivňuje jeho výsledné chápání. Cílem je tedy stanovit jasná kritéria pro odlišení autentického mýtu od jeho novodobých transformací, které by mohly vést k dezinterpretaci tohoto fenoménu.
Mythos
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 23. 10. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Mythos
Mythos je třeba nejdříve vymezit. Pod toto slovo bývá zahrnováno příliš mnoho různých skutečností, jejichž vzájemné vztahy zůstávají navíc do té míry nevyjasněny, že zůstává nezdůvodněno, proč vůbec byly spolupojaty do jeho významového rámce. Za podobných okolností nezbývá než zvolit jednu ze dvou cest: buď dáme přednost širšímu rámcovému výměru, který budeme později zužovat a zbavovat toho, co se ukáže jako cosi samostatného nebo nadbytečného, nebo naopak vyjdeme z výměru užšího a budeme připraveni jej časem podle potřeby rozšířit. V našem případě se zdá být perspektivnější tato druhá možnost, a to z důvodů, které je rovněž třeba nejprve vyložit.
Značný význam má také, s jakým předpokladem chceme k fenoménu mýtu přistoupit, totiž zda je pro nás mýtus čímsi vzdáleným a cizím, anebo zda to máme za to, že to je něco i dnešnímu člověku blízkého nebo dokonce trvale vlastního. Zajisté lze později i každý takový předpoklad ověřovat, ale samo přijetí toho či onoho předpokladu se již podílí na rozhodování o tom, jak má být MYTHOS vlastně chápán. Případné ověření se pak může týkat jen mýtu určitým způsobem pojatého, tedy jako každému člověku nadčasově blízkého nebo naopak jako novodobému a modernímu (evropskému) člověku zcela vzdáleného a v podstatě neznámého. Zde se zdá být metodicky zdůvodněnější předpokládat, že starý (tedy „klasický“) mythos je nám dnes velmi vzdálen, takže to, co jej dnes jakoby připomíná (např. různé „mythologismy“, ideologie apod.), musíme od něho důsledně a velmi přísně odlišovat.
(Praha, 931023–1.)