Text se zabývá problematikou vymezení a pochopení pojmu pravdy v kontextu evropského myšlení. Autor upozorňuje na to, že pod tímto slovem se mohou skrývat značně odlišné skutečnosti, což je dáno především existencí dvou hlavních myšlenkových tradic – řecké a židovské. Tyto tradice se v průběhu uplynulých dvou a půl tisíciletí navzájem ovlivňovaly, mísily a propojovaly, zejména díky úsilí křesťanských myslitelů o jejich syntézu. Hlavním argumentem textu je, že pro skutečné porozumění podstatě pravdy nestačí pouhý vnější popis historického vývoje nebo filosofických koncepcí. K hlubokému pochopení je nezbytná osobní angažovanost badatele, který se musí aktivně rozhodnout pro určitou interpretaci a zaujmout k problému jasné stanovisko. Pravda tedy není jen objektem teoretického zkoumání, ale vyžaduje od člověka volbu a vnitřní postoj v rámci komplexního dědictví západní civilizace, v němž se střetávají různé ontologické a etické přístupy.
Pravda
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 24. 12. 1993
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1993
Pravda
Základním problémem pro každého, kdo se chce zabývat tématem „pravdy“, je hledat a najít nějakou oporu pro samotné vymezení tématu. Pod slovem „pravda“ lze totiž chápat (= mít na mysli) dosti rozdílné „věci“ či raději „skutečnosti“. Je to tím složitější, že tu jsou dvě hlavní tradice, na nichž je ostatně založeno celé dosavadní evropské myšlení, totiž tradice řecká a tradice židovská, o jejichž synkrezi až snad syntézu se po dlouhé věky pokoušeli křesťanští myslitelé a které navzájem prorůstaly, někdy spolu dokonce srůstaly, a jindy se jen mísily nejméně po dva a půl tisíce let. Pouhý popis tu nemůže stačit; je třeba do hloubky pochopit, oč tu šlo a dosud jde, a to není možné bez osobní angažovanosti. Je třeba se postavit na nějakou stranu, zaujmout stanovisko, rozhodnout se pro určitou interpretaci.
(Písek, 931224–1.)