Tento text se zabývá analýzou pojetí pravdy a hodnot v myšlení Miroslava Petříčka, jak je prezentováno v jeho rozhovoru s Karlem Hvížďalou. Autor reflektuje Petříčkovo rozlišení mezi neměřitelnými společenskými hodnotami, jako jsou spravedlnost a svoboda, a moderním či postmoderním chápáním pravdy. Petříček poukazuje na to, že v současném diskurzu je pravda často redukována na nástroj poznávání, vědeckého bádání a technologického ovládání reality. Tento posun od etického či ontologického rozměru pravdy k její instrumentální funkci představuje klíčové téma pro pochopení současného stavu společnosti. Text dále zkoumá napětí mezi těmito dvěma póly – pravdou jako absolutní hodnotou a pravdou jako prostředkem moci. Cílem je osvětlit, jak se proměňuje role intelektuála v prostředí, kde jsou tradiční hodnoty konfrontovány s požadavky na měřitelnost a efektivitu, a jaký to má dopad na stabilitu společenského řádu.