Tento text se zabývá filosofickým vztahem mezi procesem kvantifikace a pojmem ne-jsoucna neboli prázdna. Autor vychází z předpokladu, že pro možnost počítání je nezbytná pluralita prvků, které od sebe musí být jasně odděleny nebo být alespoň oddělitelné. V této souvislosti autor odkazuje na antický atomismus, v němž prázdno (ne-jsoucno) sloužilo jako nezbytné médium oddělující jednotlivé atomy. Ačkoliv byli atomisté přesvědčeni o skutečnosti prázdna, jeho způsob bytí se ontologicky zásadně liší od způsobu bytí samotných atomů. Tento abstraktní princip je v textu ilustrován na praktickém příkladu hromady cihel, kde mezery mezi nimi – ač samy o sobě nepředstavují hmotné jsoucno – jsou zcela reálné a umožňují vymezení a rozlišení jednotlivých kusů. Práce tak dospívá k závěru, že vymezení jsoucna a jeho následná počitatelnost vyžaduje přítomnost ne-jsoucna, které paradoxně získává status konstitutivního prvku, jenž dává mnohosti a struktuře světa jejich podobu a řád.
Ne-jsoucí a kvantifikace
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 29. 9. 2017
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2017
Ne-jsoucí a kvantifikace
Abychom mohli něco počítat, musíme mít k dispozici nějaké množství něčeho, nějakou mnohost, nějaké seskupení více členů. Zajisté, jak víme ze zkušenosti, nemusíme mít přitom k dispozici jen nějaký počet členů skutečných, ale můžeme být soustředěni i na členy pouze míněné. Nicméně pokud jde o členy skutečné, musí být od sebe nějak odděleny (nebo musí být aspoň oddělitelné a tak počitatelné). Antičtí atomisté měli za to, že jednotlivé atomy jsou od sebe odděleny prázdnem, tedy – jak by se nám mohlo zdát – něčím ne-jsoucím. Ale atomisté byli přesvědčeni, že prázdno je skutečné, tedy že je „něčím“, ergo „jsoucím“. Je však zřejmé, že prázdno „jest“, tedy „je jsoucí“, docela jinak, než jak „jsou jsoucí“ atomy. Docela podobně se to má např. i s hromadou cihel, jak byly vysypány z nákladního vozu. Cihly nejsou srovnány, vznikají mezi nimi mezery, jakoby kousky „ničeho“. Ty mezery jsou nepochybně skutečné, ale jsou to místa (event. místečka) bez cihel. Nechme stranou, že tam je samozřejmě vzduch (a byla by tam voda, kdyby náklad skončil ve vodě, např. v rybníku).
(Písek, 170929-1.)