Tento text předkládá filosofický rozbor pojmu netečnosti v souvislosti s reálnou existencí. Autor tvrdí, že netečnost není rysem skutečného bytí, nýbrž se vztahuje pouze ke dvěma specifickým kategoriím neskutečných jevů. První kategorii tvoří intencionální předměty, jako jsou geometrické tvary a myšlenkové modely, které jsou netečné z povahy svého konstrukčního určení a způsobu, jakým jsou pojímány. Druhou kategorii představují virtuální skutečnosti a události, které jsou izolované od reálného světa, přestože si zachovávají určitou reziduální reaktibilitu. Právě tato minimální schopnost reakce odlišuje virtuální události od čistě abstraktních konceptů. Přestože je úvaha nedokončená, nabízí důležité ontologické postřehy o hranicích mezi lidskou intencí, virtuálním prostorem a aktuální realitou. Text osvětluje, jakým způsobem chápeme pasivitu v kontextu konstruovaných systémů oproti živé skutečnosti, která je z definice reaktivní a zapojená do světového dění.