Text analyzuje duální povahu pojmu, který se skládá ze složky pojímající (uchopující) a složky pojaté (uchopené). Zatímco o pojatém obsahu máme jasné vědomí a můžeme jej podrobovat zkoumání či praktickému ověřování, složka pojímající zůstává nejasná a metodicky těžko uchopitelná. Tato diskrepance vede k úvahám o vztahu obou složek a k otázce, zda je termín pojem adekvátní pro obě části současně. Autor navrhuje terminologické rozlišení, kde by označení pojem náleželo výhradně složce pojímající, která je sice skutečná, ale postrádá plnou předmětnost. Pro složku pojatou pak navrhuje používat termín intencionální model nebo konstrukt. Pojem je v tomto pojetí definován především skrze své vztahy k jiným pojmům, zejména v rovině obecnosti a konkrétnosti. Tímto způsobem se text pokouší vyjasnit ontologický status pojmového myšlení a jeho strukturní vazby v rámci lidského poznání.
Pojem
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 2. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Pojem
Každý pojem má dvě složky, totiž složku pojímající („uchopující“ něco) a složku pojatou (něco pojaté, „uchopené“). O tom „pojatém“ můžeme mít docela zřetelné a jasné vědomí, můžeme je zkoumat, srovnávat s jinými podobnými atd., ale zejména se pokoušet si ověřovat jeho „správnost“ v „praxi“, tedy při práci se „skutečností“; naproti tomu o složce pojímající nemáme vůbec jasno, nemůžeme o ní říci nic určitého a nevíme, jakým způsobem by bylo možno ji zkoumat. To je také důvodem toho, že máme jen omezené možnosti, jak zkoumat vztah mezi oběma těmito složkami; je tu dokonce otevřený problém, jde-li vůbec o složky jedné skutečnosti, totiž „pojmu“, a nemáme-li spíše termín „pojem“ vyhradit pouze pro jednu z nich, zřejmě nejspíš pro složku pojímající, zatímco bychom pro složku „toho pojatého“ měli zvolit pojmenování jiné (my kupříkladu budeme mluvit o tzv. intencionálním modelu nebo konstruktu). V takovém případě musíme termínu „pojem“ užívat důsledně pro něco sice skutečného, ale nikoli předmětného, resp. nikoli plně předmětného, vyznačujícího se jen některými parametry, a to většinou ve vztahu více pojmů mezi sebou (hlavně pokud jde o tzv. obecnost a naopak relativní zkonkrétněnost).
(Písek, 140207-1.)