Tento text zkoumá širší pojetí termínů „existence“ a „existovat“, které přesahuje tradiční omezení na lidskou existenci, jak jej uplatňují filosofové existence a fenomenologové. Autor argumentuje, že všechna pravá jsoucna, chápaná jako vnitřně integrované události, jsou nucena aktivně vykonávat své bytí. Tento proces není pouhým setrvačným opakováním téhož, ale zahrnuje schopnost vyhnout se rigidní kauzalitě a umožnit vznik něčeho nového prostřednictvím tvůrčí nepřesnosti. Text tedy navrhuje univerzalizaci pojmu existence pro všechna jsoucna, která vykazují vnitřní integritu a dynamickou povahu. Zároveň se kriticky vymezuje vůči přežívajícímu chápání existence jako pouhého výskytu či časoprostorového zařazení věcí mezi ostatní předměty. Existence v tomto pojetí není statickým stavem, nýbrž aktivním děním a neustálou seberealizací jsoucna v čase. Rozšíření tohoto pojmu umožňuje hlubší pochopení ontologické povahy reality jako souboru provázaných událostí, které se aktivně podílejí na své vlastní konstituci a proměně světa.
Existence (existovat)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 16. 4. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Existence (existovat)
V jakém smyslu lze termínů „existovat“ a „existence“ užít v širším rozsahu, že je běžné u filosofů existence a fenomenologů (kteří omezují takové užití na existenci „lidskou“)? Vzhledem k tomu, že v našem pohledu jsou všechna pravá jsoucna pověřena až nucena „vykonávat“ své „bytí“ a tím v celém průběhu svého událostného dění být s to se byť nepatrně vyhnout setrvačnému opakování téhož (a tím se jakoby dopustit „nepřesnosti“) a dát tak průchod vzniku něčeho nového, je zásadně třeba připustit užití těchto termínů v případech všech pravých, tj. vnitřně integrovaných jsoucen-událostí. Pochopitelně je vždycky vysoce potřebné upozornit, že se tu už velmi vzdalujeme stále ještě doznívajícímu zvyku chápat „existenci“ jako pouhý výskyt, tj. časoprostorové zařazení „věcí“ mezi další podobně se vyskytující „věci“.
(Písek, 140416-2.)