Tento text se zabývá sémantickým rozlišením mezi anglickými termíny „belief“ a „faith“, které v češtině splývají v jediný výraz „víra“. Autor vychází z návštěvy amerického fyzika Lawrence M. Krausse a jeho filmu *Unbelievers*, kde se kritika „víry“ soustředí především na odmítání pověr a mýtů. Autor textu sice souhlasí s kritikou mytologizování, ale zároveň upozorňuje na epistemologickou hloubku pojmu „belief“. S odkazem na Davida Huma, Platóna a Aristotela argumentuje, že údiv nad existencí a otevřenost vůči vesmíru představují základní filosofický postoj, který se bez určité formy přesvědčení (belief) neobejde. Hlavním sdělením je, že „belief“ nelze paušálně redukovat na pověry. Text tak poukazuje na nebezpečí jazykového zjednodušení, které může vést k nepochopení rozdílu mezi náboženským dogmatem a fundamentálním filosofickým východiskem, jež je nezbytné pro poznání světa.
[„belief“ x „faith“]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 27. 4. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
[„belief“ x „faith“]
Angličtina má někdy výhodu, spočívající v možnosti užití dvou nebo i několika termínů pro to, co v jiných jazycích (dokonce třeba i v češtině, jako v tomto případě) je označováno týmž slovem. Nedávno tu byl americký fyzik (Lawrence M. Krauss); v Olomouci se promítal jeho (a Dawkinsův) film, který nese název „Unbelievers“. V české verzi rozhovoru s ním se to překládalo jako „Nevěřící“, a jakákoli zmínka o konkrétním jazykovém problému tu chyběla. Angličtina dost důsledně rozlišuje mezi „belief“ a „faith“; „unbeliever“ nemusí totiž být „faithless“. Krauss v rozhovoru vyzýval: „Otevřete své mysli úžasnosti vesmíru a existence a nelpěte na pověrčivosti a víře v mýty.“ Sám jsem film neviděl, jen jsem si večer poslechl, co říkal Krauss sám v televizním rozhovoru (pochopitelně anglicky v pozadí se to nedalo sledovat, takže šlo opět o překlad). A tak s těmito výhradami, poukazujícími na problémy nejen jazykové, bych dodal něco za sebe. Pokud je „víra“ úzce spojována s pověrčivostí a s mýty (lépe s mytologizováním), nemám proti eventuelní kritice ani nejmenších námitek. Ale „otevřít mysl úžasnosti vesmíru a existence“, to by třeba Hume rozhodně nazýval „belief“; ostatně vždyť úžas (přesněji údiv) považovali už Platón i Aristotelés za počátek filosofie – a filosofie se bez nějaké „belief“ rozhodně neobejde (i když to pochopitelně neznamená: bez pověrčivosti a mýtů – beliefs totiž nemůžeme paušálně redukovat na pověry nebo mýty).
### 140427