Tento text analyzuje filosofický pojem „učinit předmětem“ a podrobuje kritice jeho běžné chápání. Autor rozlišuje mezi prostou tématizací, tedy zaměřením pozornosti na určitý fenomén, a procesem zpředmětnění, při němž je téma mylně konstruováno jako objekt stojící vně subjektu. Hlavním problémem je podle autora tendence redukovat komplexní skutečnosti na pouhé předměty, což vede k opomíjení či popírání jejich nepředmětných stránek. Text poukazuje na to, že mnohé skutečnosti buď vůbec nemají předmětnou povahu, nebo mají kromě ní i hlubší nepředmětnou dimenzi, která je při běžném zpředmětnění znehodnocena. Úvaha se zaměřuje na metodologickou výzvu, jak tématizovat tyto nepředmětné skutečnosti, aniž by došlo k jejich nepřípustné redukci. Práce tak přispívá k diskuzi o mezích objektivizujícího myšlení a o nutnosti uznat existenci nepředmětných fenoménů, které vyžadují odlišný přístup k poznání a reflexi.
Předmět (učinit předmětem)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 5. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Předmět (učinit předmětem)
Běžný význam rčení „učinit (si) něco předmětem“ má pouze říci, že je něco tématizováno, tj. učiněno tématem; ale tento běžný význam je nejčastěji chybně spojován s tím, že ono tématizované chápeme jednoznačně jako „předmět“ ještě v jiném smyslu, totiž že je stavíme „před sebe“ a tím vně či mimo sebe – a navíc ještě že s jakousi nekontrolovanou samozřejmostí předpokládáme, že k tomuto tematizovanému máme zvnějšku, tedy odjinud (konkrétně od „sebe“) přístup. Tak ovšem dochází k tomu, že „učinit (si) něco předmětem“ neznamená jen to tématizovat, tj. prostě se na to zaměřit a soustředit, ale něco s tím tématizovaným učinit, totiž „předmět“ z toho teprve jako udělat, zkrátka to „zpředmětnit“. Zvláštním problémem je tento druhý případ, když takto „zpředmětňujeme“ něco, co buď vůbec nemůže „stát před námi“ (ani „ležet před námi“), nebo když na pouhý předmět redukujeme něco, co sice předmětnou stránku vskutku má, ale co má také stránku nepředmětnou, která tím je zapomenuta, znehodnocena nebo vysloveně popřena. Odtud je zřejmé, jakým problémem je tématizace skutečností, které vůbec nemají předmětnou stránku, ale i skutečností, které vedle stránky předmětné mají také stránku nepředmětnou, kterou však také někdy musíme tématizovat (nebo alespoň spolu-tématizovat).
(Písek, 140517-1.)