Tato filosofická úvaha se zabývá pojmem "ryzího ne-předmětu", přičemž se soustředí na analýzu subjektu a světa jako celku. V návaznosti na post-kierkegaardovskou a nietzscheovskou tradici definuje autor subjekt jako fundamentální non-objekt. Zároveň však poukazuje na vnitřní rozpor: skutečný subjekt se může uskutečňovat pouze skrze aktivní zvnějšňování a zpředmětňování, což vylučuje existenci absolutně "ryzího" nepředmětného subjektu v realitě. Druhým klíčovým tématem je svět vnímaný jako totalita, který z definice nemůže být předmětem, neboť jej nelze nahlížet z vnější perspektivy. Autor nastoluje ontologickou otázku, zda je svět skutečným vnitřně sjednoceným celkem charakterizovaným niterností, nebo zda je jeho jednota problematická. Text tak kriticky zkoumá hranice mezi objektivitou a subjektivitou a analyzuje procesy, kterými se nepředmětné skutečnosti projevují v rámci světa. Tato analýza přispívá k hlubšímu pochopení moderní fenomenologické a existenciální terminologie v kontextu ontologického zkoumání povahy bytí a celistvosti.
Ne-předmět „ryzí“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 5. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Ne-předmět „ryzí“
Jako příklady „ne-předmětů“ lze uvést především „subjekt“ (pochopitelně v onom novém smyslu, jak byl tématizován zejména po Kierkegaardovi (a po Nietzschem) v novodobé německé romantické filosofii; subjekt totiž můžeme označit jako charakteristický non-objekt, tedy ne-předmět. Ovšem každý skutečný subjekt je skutečným subjektem jen potud, pokud se aktivně uskutečňuje (což zajisté nemůže bez spoluúčasti jiných subjektů), a to znamená: pokud se zvnějšňuje, zpředmětňuje. Odtud je zřejmé, že žádný skutečný (uskutečněný) subjekt není a nemůže být chápán jako „ryzí“ ne-předmět, jako skutečnost „ryze“ nepředmětná. Jiným charakteristickým příkladem ne-předmětnosti je „svět“ jako celek, neboť ten už nemůže být pochopen jako „něco v něčem“ ani jako „něco před něčím“, tedy jako něco přístupného zvnějšku. Tady však jde o jiný problém: nevíme, zda je „svět“ skutečným celkem, tj. zda je opravdu sjednocen zevnitř (ze svého nitra, tedy svou niterností).
(Písek, 140517-3.)