Tento text pojednává o filosofii jako o specifickém druhu myšlenkové reflexe, kterou nelze definovat pouze na základě historie či vnějších kritérií. Autor argumentuje, že podstata filosofování závisí na reflexivním stylu, který vychází z hlubšího základu – konkrétního způsobu „bytí ve světě“ neboli životního stylu. Dokument rozlišuje mezi reflexí předfilosofickou, filosofickou, nefilosofickou a pseudofilosofickou. Skutečná filosofie je charakterizována neustálým procesem sebeidentifikace, kdy musí myšlení samo v každém okamžiku rozhodovat o své autentičnosti a vztahu k tradici. Rezignace na otázku „pravé filosofie“ je označena za protifilosofický postoj vedoucí k primitivnímu redukcionismu. Filosofie tak není statickou disciplínou, ale dynamickým úsilím o udržení svébytnosti skrze reflexi vlastního životního ukotvení. Práce zdůrazňuje, že schopnost rozlišovat mezi autentickým myšlením a jeho pouhou nápodobou je pro filosofickou existenci klíčová a konstitutivní.
Filosofie jako reflexe životního stylu
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 6. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Filosofie jako reflexe životního stylu
Proč nelze předem rozhodnout – třeba na základě historie apod. -, co to je filosofie? Protože filosofie je svou bytostnou povahou reflexe (pro upřesnění: druh myšlenkové reflexe – jsou i jiné druhy). A tudíž záleží nejen na tom, co je v některých jejích nejhlubších „základech“ tím „reflektovaným“, ale od počátku a po celou další dobu také tím reflektujícím způsobem, prostředkem či „stylem“. A protože ještě hlouběji než cokoli reflektujícího (tedy než cokoli, k čemu by další filosofická reflexe mohla cílit, k čemu by se mohla přimykat, a to třeba ještě dříve, než by byla s to „to“ sama reflektovat) je určitý způsob „bytí ve světě“, což u člověka znamená určitý životní způsob či styl, můžeme s jistou dávkou úsilí rozpoznávat rozdíly mezi reflexí předfilosofickou, filosofickou, nefilosofickou a pseudofilosofickou (a eventuelně protifilosofickou). A tak spočívá ono rozlišování v tom, že skutečná (pravá) filosofie sama musí vždy znovu rozhodovat, zda to, co právě podniká (eventuálně to, jak se sama řadí do jistých tradic), je vskutku filosofické nebo nikoliv. – Samo odmítání problému „pravé filosofie“ je ovšem už protifilosofické, neboť znemožňuje sám přístup k problému, čím filosofie vlastně jest. (Tedy: není to jen redukcionismus, nýbrž jakási pa-filosofie, primitivní pseudofilosofie.)
(Písek, 140604-2.)