Text pojednává o ontologickém rozlišení mezi pravými a nepravými jsoucny, přičemž se zaměřuje na definici nepravosti jako nedostatku vnitřní jednoty a integrity. Autor argumentuje, že nepravá jsoucna jsou takové entity, které ke svému sjednocení vyžadují vnějšího pozorovatele či konstruktéra a nepředstavují samonosnou dějící se událost. Tento koncept je ilustrován na příkladu kilogramu jablek, jehož hranice jsou určeny nahodile a skrze lidské sociální interakce, nikoli vnitřní podstatou věci samé. Úvaha dále rozvíjí myšlenku, že veškerá kvantifikace a myšlenkové konstrukce, jako jsou měrné jednotky či skupiny, jsou pouhými abstrakcemi, které odhlížejí od skutečné celkovosti jsoucna. Práce uzavírá, že klíčovým atributem pravého jsoucna je jeho vnitřní sjednocenost a integrita. Pokud nějaká entita netvoří vnitřně provázaný celek, nelze ji považovat za skutečně jsoucí v pravém slova smyslu, ale pouze za výsledek vnějšího sjednocování.
Jsoucna nepravá
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 6. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Jsoucna nepravá
Jako „nepravá“ můžeme označit taková jsoucna, o kterých nemůžeme říci, že jsou jakoukoli skutečnou (pravou) jednotou, že jsou sjednocena v jednu dějící se událost, která nepotřebuje ke svému sjednocení (ke své integritě) žádného vnějšího pozorovatele a sjednotitele. Tak kupříkladu kilogram jablek nepředstavuje pravé jsoucno, neboť počet jablek je nahodilý (podle velikosti a váhy), a je spoluustaven (vytvořen, kvantifikován atd.) třeba prodávajícím a kupujícím, atd. Vše, co můžeme spočítat, jsou jednotlivosti nebo pouhé naše konstrukce (myšlenkové modely, např. metry, kilogramy, útvary nebo skupiny apod.); pokud kvantifikujeme jednotlivinu, musíme odhlížet (abstrahovat, od její celkovosti). Pokud nějaké jsoucno není celkem, nemůžeme je považovat za jsoucno pravé, tj. vnitřně sjednocené, integrované.
(Písek, 140626-2.)