Text pojednává o metodě komparace a jejích dvou základních cílech, kterými jsou uspořádávání jevů a jejich hlubší poznávání. První přístup se zaměřuje na hledání podobností, což umožňuje řazení objektů do kategorií, druhů či rodů. Rozdíly jsou v tomto kontextu druhořadé. Naopak druhý přístup klade důraz na odlišnosti, které jsou klíčové pro pochopení specifičnosti a jedinečnosti daného subjektu. Autor zdůrazňuje, že tyto dva směry nejsou protichůdné, ale vzájemně se doplňují. Volba přístupu závisí na kontextu: zatímco v přírodních vědách, jako je zoologie či botanika, je prioritou taxonomické zařazení na základě společných znaků, v humanitních oblastech nebo umění je podstatné identifikovat individuální rysy, jimiž se tvůrce odlišuje od ostatních. Komparace je tedy nástrojem k definování identity prostřednictvím kontrastu i shody v rámci konkrétního vědeckého či uměleckého zkoumání.
Komparace (porovnání)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 24. 8. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Komparace (porovnání)
Srovnávání, tedy komparace, může mít dvojí zcela odlišný cíl: jsme-li především soustředěni na podobnosti, jde nám vlastně o pořádání (uspořádávání) jevů do skupin, „druhů“, a rozdíly jsou pro nás čímsi vedlejším, druhotným, sekundárním. Naproti tomu tam, kde nám jde o poznávání a nikoli o pořádání, jsou daleko důležitější odlišnosti a rozdíly. Tento dvojí možný cíl, toto dvojí odlišné zaměření ovšem nemůžeme chápat jako navzájem zcela opačné nebo dokonce se vylučující: zjistit podobnosti nelze bez poznávání, poznat odlišnost a specifičnost nelze bez porovnávání. Rozhodující je kontext: jde-li o „rozpoznání“ určitého zvířete a zařazení pod druh nebo rod, je důležité si ověřit určité vlastnosti, charakterizující onen druh nebo rod; naproti tomu jde-li nám o konkrétního jedince, musíme se zaměřit – pochopitelně v rámci příslušného druhu nebo rodu – na jeho zvláštnosti, které jsou pokud možno jedinečné, neopakující se a snad neopakovatelné. Tak kupř. pro zoologa nebo botanika má smysl stanovit taxonomickou jednotku, definovanou na základě charakteristických podobností, jež se v podobné sestavě jinde nevyskytují (nikoli tedy na základě rysů, jež se v této sestavě najdou i leckde jinde. Naproti tomu jde-li třeba o umělce nebo myslitele apod., není rozhodující, do jaké skupiny či školy jej zařadíme, nýbrž především o to, čím se i od své skupiny nebo případě i školy liší.
(Písek, 140824-1.)