Tento text pojednává o pojetí filosofie jako specifické myšlenkové disciplíny, která se vyznačuje především absencí pevně vymezeného předmětu zájmu. Na rozdíl od odborných věd, které jsou omezeny svými specifickými obory, filosofie disponuje neomezeným polem působnosti a může kriticky reflektovat jakékoli téma. Autor zdůrazňuje, že ačkoliv filosofie není odbornou vědou, musí s nimi udržovat neustálý kontakt. Tento vztah je založen na reciprocitě: filosofie bere v potaz metodologii a výsledky vědeckého bádání, zároveň je však podrobuje vlastnímu kritickému zkoumání. Text dále upozorňuje, že žádná věda si nemůže nárokovat výlučnost či nadřazenost nad filosofickou reflexí, stejně jako filosofie nemůže vystupovat z pozice neomylnosti. Výsledkem je obraz filosofie jako otevřeného, systematického systému myšlení, který překračuje hranice jednotlivých disciplín a klade zásadní otázky o povaze poznání a světa jako celku, aniž by se nechala omezovat umělými bariérami odborné specializace.