Tento text se věnuje filosofickému zkoumání pojmu "zjevení" v širším rámci křesťanské myšlenkové tradice. Autor upozorňuje na problematiku povrchního posuzování víry na základě izolovaných výroků či dogmatických formulí. Argumentuje, že autenticitu náboženského přesvědčení, včetně vztahu mezi ateismem a evangeliem, lze plně pochopit pouze skrze celkový způsob myšlení a intelektuální poctivost subjektu. Jádrem úvahy je analogie mezi náboženským zjevením a epistemologickým procesem vhledu. Ten nastává ve chvíli, kdy člověk po dlouhém a neúspěšném úsilí o pochopení určitého problému náhle dosáhne vnitřního vyjasnění. Ačkoli autor neztotožňuje každý intelektuální vhled se zjevením, považuje tento moment "jasna" za nezbytný předpoklad a terén, na kterém se skutečné zjevení odehrává. Celkově text vybízí k hlubšímu filosofickému ukotvení náboženských pojmů a k uznání role osobní kognitivní zkušenosti v procesu víry, čímž překračuje tradiční hranice mezi sekulárním a náboženským uvažováním.
„Zjevení“ z filosofického hlediska
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 16. 10. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
„Zjevení“ z filosofického hlediska
Tak jako je nesnadné rozhodnout, zda určitý typ „a-theismu“ je či není bližší „evangeliu“ jakožto „křesťanské zvěsti“ (a to i když posuzováno na základě formulací a formulí jde zdánlivě o popření ,křesťanstvíʻ), je analogicky nesnadné rozhodnout, které pojetí toho, čemu se tradičně říká „zjevení“, je opravdové víře blízké a které s ní je naopak v principiálním rozporu. V obou těchto případech rozhodující nejsou citované výroky (zejména když jsou vytrženy z kontextu), nýbrž celkový způsob myšlení a uvažování těch, kdo jich použili. V jistém základním smyslu můžeme mít přímo osobní zkušenost s tím, že se nám v určitých poněkud nesrozumitelných okolnostech najednou jakoby udělá „jasno“, tj. když něčemu nerozumíme a dost dlouho se s tím marně potýkáme, a pak v tom jakoby náhled začínáme mít jasno. Nemyslím, že už v každém takovém případě lze mluvit o „zjevení“, ale jsem přesvědčen, že tím je alespoň předběžně vymezen terén, na kterém ke skutečnému „zjevení“ může docházet.
(Písek, 141016-1.)