Tento text se zabývá hlubokými ontologickými otázkami týkajícími se vztahu mezi bytím a jsoucím, které sahají až ke kořenům scholastických diskusí. Autor podrobně zkoumá koncept participace, skrze který se jsoucí podílí na bytí, a zároveň klade zásadní otázky ohledně rozdílu mezi jsoucností a bytím samotným. Ústředním tématem úvahy je problém ontologické jednoty: pokud má být opravdové jsoucí vždy jedno, jak máme nahlížet na entity, které se jeví jako pouhé nahodilé soubory či hromady prvků? Úvaha se zamýšlí nad tím, zda lze takovým agregátům vůbec přisoudit bytí, aniž by byla popřena jejich vnitřní povaha, nebo zda je nutné zcela opustit tradiční metafyzickou tezi o nedílnosti jsoucího. Důležitou roli v textu hraje také analýza vztahů mezi jednotlivými členy celku. Autor se táže, zda jsou samotné vztahy jsoucími entitami a jaký je jejich specifický podíl na bytí. Tato filosofická reflexe vybízí k hlubšímu přehodnocení základních kategorií metafyziky a chápání reality jako strukturovaného celku.
Bytí a jsoucí
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 19. 10. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Bytí a jsoucí
Již od dávných časů, zejména však od dob scholastických diskusí, se stalo sloveso „býti“ a ovšem jeho substantivní tvar „bytí“ velkým problémem: jaký má jsoucno vztah k bytí? Někdy se to řešilo myšlenkou tzv. „podílnictví“ (participace) – jsoucí se podílí resp. má „podíl“ na bytí. Ale má také bytí nějaký „podíl“ na jsoucím nebo aspoň na jsoucnosti? Jaká je rozdíl mezi jsoucností a bytím? Může být „bytí“ chápáno jako „jsoucí“, tedy jako „jsoucno“? Jak souvisí „bytí“ nějakého jsoucna s tím, že opravdové „jsoucí“ může být jen „jedno“? Jaká je „skutečnost“ pouhé hromady, nemůžeme-li jí přisoudit „bytí“? Můžeme o takové pouhé hromadě vůbec říci, že „jest“? A pokud ano, musíme popřít, že je pouhým agregátem, anebo musíme opustit starou tezi, že jsoucí je vždycky „jedno“? A ovšem: nejde jen o to, čeho je hromadou, ale jak to, čeho je (nebo není) pouhou hromadou, spolu souvisí nebo nesouvisí, tj. jaké jsou vztahy mezi jednotlivými „členy“ oné hromady. A co takový vztah sám – je „jsoucí“? A můžeme jej tedy považovat za „jsoucno“? Má také podíl na „bytí“?
(Písek, 141019-3.)