Filosofie se může reflexivně vztahovat k náboženství, ale její podstata spočívá v hlubším, vícerozměrném a syntetickém promýšlení. Filosofie náboženství musí být tedy celostnou filosofií, zahrnující kritický, koncepční a hodnotící přístup k náboženství jako fenoménu. To vyžaduje přesné vymezení pojmu náboženství, jeho místa v lidském životě a vztahu k jiným sféám existence, stejně jako pochopení vnitřního náboženského prožívání a sebechápání. Nelze opomíjet schopnost náboženství adaptovat filosofické prostředky, což se projevilo v historických fenoménech jako gnóze a křesťanská teologie. Filosofický přístup k náboženství tedy nelze redukovat na pouhou religionistiku.