Text poukazuje na to, že efektivní filosofování spočívá v kritickém navazování na myšlenky jiných myslitelů. Kritizuje současnou jednostrannou orientaci na mladší, uznávané autory a navrhuje návrat ke starším, méně prozkoumaným myšlenkám. Konfrontace starých a nových idejí může být inspirativní, jak dokládá příklad atomistů a Platóna. Hlavní otázkou zůstává, jak kriticky navazovat: zda studovat celé dílo, nebo se inspirovat dílčími myšlenkami. Autor se domnívá, že obě cesty jsou možné, ale skutečné navazování není náhodná inspirace ani vyčerpávající studium celku s sekundární literaturou.