Tento text kriticky zkoumá rozlišení mezi konkrétními a abstraktními objekty v rámci logiky. Autor argumentuje, že toto dělení je problematické, neboť oba typy logických objektů jsou ve své podstatě konstrukce, přičemž abstraktní objekty představují pouze konstrukce neúplné či nedourčené. Úvaha vychází z etymologie slova „konkrétní“, které odkazuje k procesu srůstání, a naznačuje, že hlubší rozlišení by vyžadovalo opuštění čisté logiky směrem ke zkoumání vztahu mezi logickými a reálnými objekty. Takový posun však nastoluje zásadní otázku, zda a nakolik lze jakýkoli reálný objekt vůbec pojímat jako „objekt“, ať už v reálném či ideálním smyslu. Dokument tak zpochybňuje tradiční kategorizaci logických entit a zdůrazňuje jejich konstruktivní charakter.