Tento text kriticky zkoumá rozlišení mezi konkrétními a abstraktními objekty v rámci logiky. Autor argumentuje, že toto dělení je problematické, neboť oba typy logických objektů jsou ve své podstatě konstrukce, přičemž abstraktní objekty představují pouze konstrukce neúplné či nedourčené. Úvaha vychází z etymologie slova „konkrétní“, které odkazuje k procesu srůstání, a naznačuje, že hlubší rozlišení by vyžadovalo opuštění čisté logiky směrem ke zkoumání vztahu mezi logickými a reálnými objekty. Takový posun však nastoluje zásadní otázku, zda a nakolik lze jakýkoli reálný objekt vůbec pojímat jako „objekt“, ať už v reálném či ideálním smyslu. Dokument tak zpochybňuje tradiční kategorizaci logických entit a zdůrazňuje jejich konstruktivní charakter.
„Objekt“ konkrétní a abstraktní
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 12. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
„Objekt“ konkrétní a abstraktní
Někteří logikové rozlišují mezi tzv. logickými objekty konkrétními a abstraktními. To je ovšem silně problematické, neboť i tzv. konkrétní (logický) objekt je nutně pouhou konstrukcí, přičemž tzv. abstraktní objekt je nutně rovněž pouhou konstrukcí, jenom neúplnou (nedourčenou). Slovo „konkrétní“ původně poukazovalo na srůstání a srostlici (cresco = růsti, con-cresco = růsti spolu, srůstati). Pokud bychom tedy chtěli dělat rozdíl mezi objekty konkrétními a abstraktními s ohledem na to, k čemu příslušné pojmy (nebo už vfýznamy) intencionálně odkazují, museli bychom opustit sféru čistě logickou a museli bychom se zabývat vztahy mezi „objekty logickými“ a „objekty reálnými“; a tak by vznikla nutně otázka, nakolik můžeme jakýkoli „reálný objekt“ vůbec mínit jako „objekt“ (a to ať už objekt „reálný“ nebo „ideálný“).
(Písek, 141225-1.)