Tento text se kriticky zamýšlí nad ústředním problémem atomismu, který spočívá v otázce fundamentální povahy světa. Autor analyzuje rozpor mezi tradičním pojetím reality jako souboru nejmenších materiálních tělísek, jakýchsi pomyslných „stavebních kostek“ či „cihliček“, a modernějším pohledem, který svět interpretuje skrze drobné úseky dění, tedy události. V rámci současné teoretické fyziky se tento problém jeví jako dosud nevyřešený a hluboce paradoxní. Klíčovým příkladem je povaha kvanta energie, které v určitých experimentálních a teoretických souvislostech vystupuje jako diskrétní částice, zatímco v jiných vykazuje vlastnosti vlnění, což odpovídá spíše procesuálnímu charakteru. Tato ambivalence zpochybňuje čistě materialistický atomismus a otevírá prostor pro diskuzi o ontologických základech reality, kde hranice mezi věcí a dějem zůstává nejasná. Článek tak poskytuje filosofický vhled do limitů našeho porozumění struktuře bytí.