Text zkoumá filosofický pojem „fysis“ v kontextu jeho etymologického původu, který je neoddělitelně spjat s procesy rození, růstu a zanikání. Autor navrhuje rozšířit tento význam na širší rámec všeho, co vzniká, probíhá a končí, přičemž dočasně ponechává stranou specifickou otázku života. Klíčovým metodologickým požadavkem je nahlížení na tyto děje z hlediska jsoucna samotného, nikoliv z perspektivy subjektivního pozorovatele. Počátek i konec jsou interpretovány jako vnitřní charakteristiky dění, které se odehrávají nezávisle na lidském vědomí či aktu pozorování. Tato perspektiva zdůrazňuje autonomii přírodního procesu a zpochybňuje tendenci subjektu projektovat vlastní časová měřítka do vnějšího světa. Úvaha tak směřuje k ontologickému pochopení „fyzična“ jako dynamiky definované vlastním vznikem a zánikem, čímž se otevírá prostor pro hlubší zkoumání podstaty bytí bez závislosti na lidské interpretaci začátků a konců.
FYSIS a „fyzično“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 2. 1. 2011
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2011
FYSIS a „fyzično“
O „fysis“ je možno – s ohledem na etymologii – mluvit jen tam, kde jde o „rození, růst a hynutí“; můžeme to významově rozšířit na všechno, co „vzniká, probíhá a končí“, abychom si mohli problém „života“ odložit na jinou příležitost. Musíme však zachovat platnost jedné zásady: o vzniku čili počátku, a stejně tak ani zániku čili konci nebudeme mluvit ani uvažovat z hlediska subjektu (např. nás), nýbrž z hledisko „toho“, co začíná, probíhá nebo končí bez ohledu na to, zda to pozorujeme a tedy kam my ten počátek nebo konec „klademe“.
(Písek, 110102-1.)