Text se zamýšlí nad povahou pojmů, jako jsou pravda a lidská práva, které nelze vnímat lidskými smysly ani fyzicky uchopit. Autor upozorňuje na častý omyl, kdy jsou tyto entity považovány za pouhé subjektivní představy či výmysly jen proto, že postrádají materiální podstatu. Takový přístup je označen za předsudečné chápání skutečnosti, které znemožňuje hlubší zkoumání těchto fenoménů. Práce zdůrazňuje, že nehmotná povaha těchto hodnot nesnižuje jejich reálnost. Pokud badatel předem vyloučí nesmyslové entity z okruhu skutečných věcí, uzavírá si cestu k pochopení jejich pravého významu a vlivu na lidskou existenci. Úvaha vybízí k překonání dogmatického materialismu a k otevřenosti vůči pravdě jako metafyzickému, leč reálnému rozměru světa. Tento metodologický apel je klíčový pro jakoukoli seriózní filosofickou či právní analýzu fundamentálních lidských hodnot, které přesahují empirickou zkušenost.
[Pravdu nelze vnímat]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 23. 1. 2011
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2011
[Pravdu nelze vnímat]
Upozornění na samém začátku: ani „pravda“, ani „lidská práva“ (ostatně jako mnoho jiných pro nás důležitých „věcí“ či „záležitostí“) nejsou ničím takovým, co bychom mohli třeba uchopit do svých rukou nebo co bychom mohli vnímat smyslovými orgány (vidět, slyšet, čichat, ochutnávat, ohmatávat). Pokud je někdo ještě před jakýmkoli dalším postupem přesvědčen, že z toho vyplývá, že nejde o žádnou „skutečnost“, ale pouze o nějaké naše subjektivní představy nebo výmysly, je zatížen jakýmsi neurčitým předsudečným chápáním „skutečnosti“ a všeho „skutečného“, který mu ovšem znemožní každé opravdové zkoumání toho, co takto předem vyloučil.
(110123-1.)