Text zkoumá povahu myšlení jakožto specifického výkonu a aktivity. Každý lidský výkon je přirozeně zaměřen na své vlastní uskutečnění a dokončení, což představuje jeho vnitřní integritu. Myšlenkové výkony se však vyznačují unikátní dvojí intencionalitou. První typ směřuje k dovršení aktu jako takového, zatímco druhý typ míří vně rámce samotného výkonu k něčemu, co není a nebude jeho součástí. Tento přesah či překročení mezí vlastního aktu otevírá otázku po povaze specifické intencionality, která není pouhou transgresí. Autor poukazuje na nedostatečnost stávající terminologie, zejména pojmu transcendence, a zdůrazňuje potřebu hlubšího pochopení fenoménu, kdy myšlení ve svém průběhu odkazuje k objektům či skutečnostem, jež leží mimo jeho vlastní hranice. Cílem úvahy je analýza tohoto zvláštního vztahu mezi myšlenkovým procesem a tím, co je jím myšleno, což tvoří základ pro filosofické zkoumání hranic a přesahů lidského vědomí.
Myšlení a (jeho) myšlené
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 24. 5. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Myšlení a (jeho) myšlené
Myšlení je druh aktivity, musí být tedy vykonáváno. Každý výkon vůbec směřuje po celou dobu k tomu, aby byl vykonán, dovykonán, uskutečněn, doveden až do konce. Zvláštností myšlenkových výkonů je však jejich ještě jiné zaměření, zacílenost ještě k něčemu dalšímu, odlišnému, zcela jiného druhu, totiž k něčemu, co není a nebude součástí výkonů samých. Máme tu tedy dvojí druh intence, dvojí intencionalitu. V jednom případě jde o směřování, které je zcela vlastní onomu výkonu, je jeho integrální složkou, aspektem, ale to druhé míří z rámce (z mezí, hranic) onoho výkonu jako celku „ven“, takže vlastní meze či hranice jakoby přesahuje, překračuje. Ale není to překročení jako součást onoho výkonu, neboť ten výkon má svůj vlastní konec jako svou mez. A právě zkoumání tohoto zvláštního přesahu nás přivede k podrobnějšímu a hlubšímu pochopení té druhé, zcela specifické intencionality, pro níž zatím nemáme vhodné pojmenování (užívaný termín „transcendence“ resp. „transcendování“ je sice možno odlišit třeba od pouhé „transgrese“, ale základní sloveso „scando“ je přesto stále ještě zavádějící).
(Písek, 100524-3.)