Tato práce se zabývá problematikou méontologie, tedy filosofické disciplíny zaměřené na studium nejsoucna. Autor argumentuje, že ustavení méontologie vyžaduje osvobození od tradičního zpředmětňujícího myšlení, které v západní filosofii dlouhodobě dominuje. Cílem textu není dogmatické založení disciplíny po vzoru klasických ontologií, jako byla ta Hartmannova, ale spíše poukázání na cesty vedoucí k nahlédnutí nezbytnosti tuto disciplínu teprve připravit a začít budovat. Text zdůrazňuje, že určité méontologické prvky jsou již nyní přítomny v našem běžném myšlení a jazyce, ačkoli zatím postrádají soustavný výklad. Podobně jako u geometrie, jejíž systematizace byla možná až po dlouhé době od objevování jednotlivých útvarů, vyžaduje i méontologie specifickou historickou přípravu. Práce tak otevírá prostor pro nové nahlížení na skutečnost, které překračuje hranice tradiční metafyziky a hledá cesty k hlubšímu pochopení fenoménů skrze to, co se jeví jako absence či nedostatek.
Méontologie
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 21. 10. 2009
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2009
Méontologie
Tak jako nelze filosofii ustavit jinak než filosoficky, nelze ani méontologii ustavit filosofií, která se nezbavila svého tradičního zatížení zpředmětňujícím myšlením. Naším cílem tedy není a ani nemůže být „založení méontologie“ v jakési obdobě toho, oč se pokusil Nicolai Hartmann, když psal svou knihu „Zur Grundlegung der Ontologie“ (1935), nýbrž spíše ukázání několika myšlenkových cest, které vedou k nahlédnutí nutnosti takovou filosofickou disciplínu připravit, „založit“, a zejména začít budovat. Jedním způsobem k tomu vhodným je poukazovat na jisté „méontologické“ prvky, přítomné již nyní (a dokonce již i v minulosti) v běžných formách našeho myšlení a dokonce i slovního vyjadřování. To je zvlášť nutné právě proto, že nějaký soustavný výklad, dokonce takový, který si dává za úkol ustavení samotné disciplíny, je možný teprve za jistých okolností, historicky připravených. (Dokonce i geometrii bylo možno předvést jako ucelený systém teprve dostdlouho poté, že byly jednotlivě a bez soustavnosti objeveny takové útvary, jako je kruh nebo pravoúhlý trojúhelník a podobně.)
(Písek, 091021-1.)