Tato úvaha se zabývá sémantickým a ontologickým rozdílem mezi pojmy „objev“ a „vynález“, které jsou v běžné řeči často zaměňovány. Autor poukazuje na to, že čeština postrádá etymologicky přesný výraz pro vynález, jenž by jasně vyjadřoval vznik něčeho zcela nového, na rozdíl od pouhého nalezení existujícího. Text definuje objevy jako skutečnosti, které ve světě existovaly odnepaměti a čekaly pouze na své odhalení lidským vědomím. Naproti tomu vynálezy jsou výsledkem aktivní lidské tvůrčí činnosti, konstrukce či pěstování. Jde o entity, které před zásahem člověka neexistovaly a jejichž bytí je podmíněno konkrétním činem tvůrce. Vynález tedy představuje aktivní formování reality, zatímco objev je pasivním rozpoznáním stávajícího stavu. Článek zdůrazňuje, že zatímco objevené věci jsou trvalou součástí světa, existence vynálezů je časově omezená a závislá na jejich fyzické integritě, neboť mohou zaniknout či být zničeny. Tato distinkce je klíčová pro přesné vyjadřování o povaze lidského poznání a tvorby.
Objev x vynález
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 1. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Objev x vynález
V běžné mluvě se bohužel málokdy náležitě rozlišuje mezi „objevem“ a „vynálezem“; odkladem toho je ostatně i to, že v jazyce nemáme vůbec náležité slovo pro „vynález“, které by i etymologicky poukazovalo na něco tak nového, že to muselo být právě „vynalezeno“ a nikoli pouze „nalezeno“. Ve světě jsou prostě některé skutečnosti, některé věci, které prostě jsou, a jsou tam od nepaměti, a čekají jen na to, až na ně někdo přijde, až je objeví a odhalí, až na ně ukáže tak, aby je viděli i ostatní. A pak jsou skutečnosti či „věci“, které nikdy předtím neexistovaly, dokud je někdo nevynalezl, tj. dokud je nevytvořil, nevykonstruoval nebo nevypěstoval, zkrátka kdo způsobil svým jednáním, svou aktivitou, svým činem, aby „byly“, a ta pak od té doby vskutku „jsou“ (dokud je něco nebo někdo nezničí nebo dokud se nerozpadnou, nepominou samy).
(Písek, 080125-5.)