Předložený text kriticky reflektuje současný stav filosofického myšlení a identifikuje zásadní metodologický problém v rámci disciplíny. Autor tvrdí, že hlavní potíž nespočívá v samotné povaze dnešního myšlení, nýbrž v pasivních a povrchních reakcích filosofů na tento stav. V akademickém prostředí se rozmohla praxe pouhého komentování, klasifikování a pojmenovávání cizích myšlenek, což autor metaforicky označuje jako „surfování“ nad prací druhých. Tato tendence k meta-diskurzu vytlačuje skutečnou filosofickou práci, která by měla spočívat v hlubinném pěstování základních témat a řešení fundamentálních problémů. Text varuje, že se filosofie stává spíše deskriptivní činností než tvůrčím hledáním, přičemž autentické filosofování je odsouváno na úplný okraj zájmu. Práce tak vybízí k návratu k podstatě oboru a k opuštění pouhého intelektuálního glosátorství, které v současnosti dominuje i u nejvýznamnějších představitelů filosofické obce, čímž dochází k postupnému vyprázdnění celého oboru a ztrátě jeho původního smyslu a hloubky.