Text se zabývá proměnou chápání práce v moderní společnosti a rozlišuje mezi fyzickou dřinou a tvůrčí praxí. Tradiční vnímání práce jako trestu doprovázeného fyzickým úsilím je postupně nahrazováno důrazem na důmysl a efektivitu. Vlivem tlaku odborů na zvyšování mezd došlo k masivní automatizaci, která vytlačila manuální profesi a zvýšila poptávku po duševní činnosti. Současná praxe minimalizuje fyzickou námahu nejen v průmyslu, ale i v domácnostech. Tento vývoj s sebou přináší zkracování pracovní doby a nutnost smysluplného využití volného času. Praxe se tak rozšiřuje i mimo sféru placeného zaměstnání. Díky moderním technologiím a počítačům se otevírají možnosti pro práci z domova, která lidem umožňuje nakládat se svými schopnostmi úsporněji a věnovat se svobodně zvoleným, byť třeba neplaceným cílům. Práce se tak stává spíše realizací vlastního potenciálu než pouhou nutností k přežití.
Práce x praxe
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 11. 4. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Práce x praxe
Obecně stále ještě přežívá předsudek, že není možné mluvit o skutečné „práci“ tam, kde chybí „pot“ (ve smyslu biblického „v potu tváře pracovati budeš“), a to nejčastěji spolu s jiným předsudkem, že taková práce-dřina je „trestem“. Ale na druhé straně jsou už odedávna známé četné obecně lidské zkušenosti, že důmysl je důležitější než dřina. Proto všechny tendence dělnických odborů tlačit na zvyšování úrovně mezd musely nutně vést k úsilí o přechod od manuální práce k práci strojů, co možná automatů. I když i v moderních společnostech stále ještě existují práce, které automaty nemohou zastat, je jich stále méně a poptávka po nekvalifikovaných dělnících je pronikavě menší než kdykoli dříve. Tzv. „duševní práce“ je oceňována víc než práce tělesná, manuální. Skutečná „praxe“ v životě dnešních společností minimalizuje potřebu fyzické práce nejen v podnicích a v zaměstnání, ale také v domácnostech. Snižování časového rozsahu týdně odpracovaných hodin ukazuje zřetelně na to, že sice bez tlaku odborů by bylo nezaměstnaných mnohem víc, ale že na druhé straně se velkým problémem stává rozumné využití volného času: rozsah „praxe“ se stále víc rozšiřuje i do oblastí mimo rámec „práce za mzdu“. Zejména vybavenost počítači umožňuje stále většímu počtu lidí pracovat doma a využívat tak svých schopností časově ještě úsporněji a navíc k cílům svobodně zvoleným (a třeba i nepélaceným).
(Písek, 080411-2.)