Text se zabývá vztahem mezi svobodou a pravdou a kritizuje běžné chápání svobody jako pouhé libovůle či svévole. Autor argumentuje, že takové pojetí zbavuje liberalismus jeho mravního základu. Skutečný zápas o svobodu musí být vždy zakotven v hledání pravdy, spravedlnosti a práva. S odkazem na Barucha Spinozu definuje svobodu jako sílu ducha (fortitudo animi), čímž zdůrazňuje její vnitřní, nikoli násilný charakter. Dále je citován Emanuel Rádl, podle něhož se pravda vnucená násilím nevyhnutelně mění v lež. Hlavní tezí textu je vzájemná podmíněnost obou pojmů: svoboda bez pravdy ústí ve svévoli, zatímco pravda bez svobody se stává podvodem. Autor uzavírá, že pouze pravda osvobozuje a pouze svoboda ducha umožňuje člověku vnímat výzvy pravdy a orientovat se podle nich. Tato dynamická rovnováha je nezbytná pro zachování lidské důstojnosti a integrity v osobním i společenském životě.
Svoboda a pravda / Pravda a svoboda
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 1. 8. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Svoboda a pravda / Pravda a svoboda
Svoboda je velmi často chápána jako libovůle nebo svévole, tj. jako využití možnosti dělat, říkat nebo myslit cokoli. V důsledku takto chybně chápané svobody došlo k tomu, že liberalismus ztratil své nejvlastnější zakotvení a tím i své mravní oprávnění. Zápas o svobodu je oprávněn právě v tom, že se proti bezpráví a násilí dovolává „toho pravého“: musí jít o boj za pravdu, za spravedlnost, za právo (ve smyslu pravého práva, nikoli jakéhokoli „práva“ nebo jen nějakých zákonů), a také o boj, který se pravdy, spravedlnosti a práva dovolává. Spinoza velmi přesně a hluboce pravdivě řekl, že svoboda je síla ducha (fortitudo animi); a už tím je řečeno, že nejde a nemůže jít o „sílu“ (nebo dokonce „násilí“) jakéhokoli „ducha“, ani o jakoukoli sílu (nýbrž právě o sílu ducha). Stejně tak hluboce pravdivě a „oprávněně“ napsal Rádl, že pravda vnucená či vynucená násilím, se nutně stává lží. Tak jako se svoboda bez pravdy a bez spravedlnosti stává svévolí, tak se pravda bez svobody stává podvodem a lží. Bez svobody ducha se pravdě nepřiblížíme, a bez pravdy (a bez své oddanosti pravdě) nebudeme nikdy svobodni. Je to právě pravda, která osvobozuje, a je to svoboda (zase jako síla ducha!), která nám dovolí se na oslovení a výzvy pravdy orientovat a soustředit.
(Písek, 080801-2.)