Tento text se zabývá problematikou generalizace a kvantifikace v rámci tzv. exaktních věd a jejich vlivem na lidské myšlení. Autor kritizuje tendenci matematizovaného uvažování opomíjet jednotlivosti a odchylky ve prospěch statistického průměru, který je často považován za jedinou relevantní normu. Navzdory hluboce zakořeněnému paradigmatu statické objektivity se však stále více prosazuje myšlení vývojové a dějinné. Klíčovým momentem této změny byl přínos Charlese Darwina, který organismy zasadil do širších vývojových linií. Tento posun v perspektivě proměňuje chápání statistických modelů, jako je Gaussova křivka, která již není vnímána jako neměnný stav, ale jako dynamický útvar v pohybu. Práce tak poukazuje na napětí mezi tradičním vědeckým redukcionismem a moderním pojetím reality jako procesuální a historicky podmíněné entity, kde i okrajové jevy hrají zásadní roli ve vývoji celého systému.
Generalizace a statistiky
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 24. 8. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Generalizace a statistiky
Tzv. exaktní vědy jsou založeny na matematizaci a na kvantifikacích, a to mělo po dlouhé věky velký vliv na všechny ostatní způsoby myšlení. S jednotlivostmi a jednotlivými případy a situacemi má tento způsob myšlení a uvažování dost neblahé potíže, neboť vše, co odporuje „průměru“, je třeba vyložit jako výjimku, jako nahodilost a odchylku, k níž není třeba přihlížet. Přesto se v myslích nejen většiny lidí, ale právě také vědců (a nejen přírodních) sveřepě udržuje a vytrvale přežívá, ačkoli se vlastně proti němu stále víc prosazuje myšlení „vývojové“ (tedy zejména dějepisné a dějezpytné) a zejména dějinné. Darwin vlastně odhalil zcela nový pohled na organismy tím, že je zasadil do vývojových linií. Přímým výsledkem nového pohledu bylo, že např. Gaussova křivka se dostává do pohybu, a to celá, tedy i se svým vrcholem i se svými okraji.
(Písek, 080824-1.)