Tento text se zabývá povahou a funkcí otázek v rámci filosofického myšlení. Autor zdůrazňuje, že ačkoli ne každá otázka je filosofická, filosofování bez formulování a následné reflexe otázek nemůže být považováno za autentickou filosofii. Skutečné dějiny filosofie by neměly být pouhým výčtem vnějších faktů, ale měly by uvádět čtenáře přímo do filosofických otázek a jejich inherentní problematičnosti. Text dále navrhuje kategorizaci otázek na základě jejich vztahu k filosofii. Rozlišuje otázky nefilosofické, filosoficky vytěžitelné a předfilosofické, které v sobě nesou zárodky budoucích filosofických problémů. Zvláštní pozornost je věnována otázkám, které dávají smysl pouze v rámci určitého integrovaného filosofického systému. Cílem pojednání je ukázat, že porozumění minulým filosofickým otázkám vyžaduje jejich zpřítomnění a aktivní zapojení do procesu tázání, nikoli pouhý pohled z distance. Jen skrze tento proces se filosofie stává živou disciplínou, která neustále analyzuje své vlastní základy a předpoklady skrze promyšlenou strukturu dotazování.
Otázky filosofické (a jiné)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 27. 8. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Otázky filosofické (a jiné)
Ne každá otázka je filosofická, a dokonce ne každá otázka může být vtažena do sféry filosofování. Naproti tomu filosofování bez tázání, bez formulovaných (a reflektovaných, tedy zpětně analyzovaných) otázek není a nemůže být opravdovou, pravou filosofií. Právě proto všechny přehledné dějiny filosofie jsou přehledem po tom, co samo o sobě není filosofické a bez náležité interpretace také zůstává mimo rámec filosofie a filosofování. Skutečně filosofické „dějiny filosofie“ uvádějí (a mají uvádět, tj. je to jejich povinnost) do filosofických otázek. A staré (dávné) otázky nemůžeme zpřítomňovat z distance, nýbrž jen tak, že „uvádíme do otázek“, tedy dovnitř problematičnosti, bez níž otázka přestává být otázkou. Můžeme tedy rozlišovat otázky nefilosofické a filosoficky bezvýznamné, potom otázky filosoficky vytěžitelné, otázky předfilosofické, tj. „obsahující“ nějaká filosofémata, a posléze otázky filosofické, jejichž původ je v nějakých filosofématech, tedy předfilosofický, a konečně otázky, které dávají smysl pouze v rámci určité více či méně integrované filosofie (tedy vnitřní otázky určité filosofie, určitého typu filosofického myšlení).
(Písek, 080827-2.)