Tato práce se zabývá povahou vědomí a jeho vztahem k jednotlivým aktům vědomí. Vědomí je zde interpretováno nikoliv jako aktivní subjekt či činitel, ale spíše jako abstraktní sféra, prostor nebo specifické prostředí, v němž se odehrávají konkrétní vědomé procesy. Autor zdůrazňuje, že terminologické spojení „akty vědomí“ je nutné chápat primárně jako „vědomě vykonávané akty“. Klíčovým argumentem je odmítnutí představy vědomí jakožto samostatného subjektu, který by tyto akty aktivně prováděl. Text dále navrhuje metodologickou analogii mezi integritou aktů vědomí a integritou biologických funkcí, což umožňuje lépe uchopit propojenost a fungování těchto procesů v rámci celku. Studie se zaměřuje na ontologické vymezení vědomí jakožto nezbytného rámce pro lidskou zkušenost a jednání, přičemž kriticky redefinuje tradiční pojetí subjektivity v kontextu fenomenologického či psychologického zkoumání. Cílem je objasnit, jakým způsobem jsou jednotlivé akty integrovány do širšího rámce vědomého prožívání, aniž by docházelo k personifikaci vědomí jako takového.
Vědomí a jednotlivé akty vědomí
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 9. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Vědomí a jednotlivé akty vědomí
O vědomí můžeme takto „abstraktně“ hovořit a uvažovat jen jako o určité sféře, „prostoru“, možná ještě lépe jako o „prostředí“, v němž (a jímž) dochází k jednotlivým aktům vědomí. (Určitou pomocí nám může být, když si stále budeme porovnávat integritu aktů vědomí s integritou biologických aktů či funkcí.) A sama dvojice slova „akty vědomí“ musí být chápána ve smyslu „vědomé akty“ či ještě přesněji „vědomě vykonávané akty“, ale nikdy tak, že by ony akty byly vykonávány vědomím samým, jako kdyby vědomí mohl být jejích aktivní subjekt.
(Písek, 080907-3.)