Text zkoumá ontologickou a epistemologickou povahu zkušenosti v úzké vazbě na funkci paměti. Autor vychází z teze, že kvalita a hloubka zkušenosti jsou přímo úměrné integritě paměťových procesů. Zásadní část úvahy tvoří polemika s anglosaskou empiristickou tradicí a senzualismem, které jsou kritizovány za svůj redukcionistický přístup. Podle autora tito myslitelé chybně omezili pojem zkušenosti pouze na příjem a zpracování smyslových dat či informací. Text však argumentuje, že zkušenost se vztahuje k mnohem širšímu spektru skutečností, v nichž smyslové vnímání hraje jen minimální roli, nebo zcela absentuje. Typickým příkladem je zkušenost s myšlením a logickými postupy; tyto entity není nutné do vědomí vkládat z vnějšku, protože v něm mají svůj původní domov. Tato reflexe otevírá cestu k pochopení vědomí jako aktivního prostoru, který není jen pasivním příjemcem vnějších podnětů, ale svébytným zdrojem vnitřní zkušenosti a poznání.
Zkušenost a reflexe
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 10. 11. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Zkušenost a reflexe
Zkušenost předpokládá paměť; kde je paměť nedokonalá nebo slabá, je oslabená také zkušenost. Rozhodující je však to, čeho se zkušenost (a tedy také paměť) týká. Hrubou chybou anglosaské empiristické tradice bylo, že počítala jen se smyslovými „daty“ či „informacemi“; krajně redukcionistický byl zejména senzualismus. Zkušenost se může týkat mnoha „skutečností“ (a zážitků se „skutečnostmi“), pro které smyslové vnímání samo bylo jen čímsi okrajovým, eventuelně mohlo dokonce chybět vůbec. Např. zkušenost s myšlením, s určitými myšlenkovými postupy, se týká „skutečností“, k nimž nebylo zapotřebí je do vědomí nějak „vnášet“, protože tam jsou už původně „doma“.
(Písek, 081110-1.)