Tato úvaha se zabývá filosofickým problémem emergence nového a vyššího, přičemž kritizuje běžné chápání nahodilosti. Autor tvrdí, že pokud se určitý nahodilý jev začne trvale udržovat, je nezbytné hledat zdroj této stability a přiznat mu určitou míru záměrnosti či téličnosti. Považovat teleologii za relevantní pouze ve fázi udržování, a nikoli již při samotném vzniku, je označeno za nedůslednost. Text zdůrazňuje, že každá pravá událost vzniká z původního „nebytí“ a teprve svým vznikem začíná být. Pokud odmítneme redukcionistickou představu, že vše nové bylo již předem obsaženo v minulosti, musíme uznat, že emergence představuje zásadní ontologický problém. Pochopení tohoto procesu je klíčové pro porozumění světu, neboť vznik nového nelze považovat za pouhé zdání, nýbrž za autentický proces, který tvoří základ naší reality a jejího vývoje v čase. Problém emergence tak vyžaduje hlubší filosofickou reflexi, která přesahuje rámec pouhého vědeckého popisu faktů a uznává kreativní dynamiku vesmíru.
Emergence nového a vyššiho
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 12. 2008
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2008
Emergence nového a vyššiho
Náhody (resp. nahodilosti) vznikají, ale také hned mizí. Když se něco vskutku „nahodile“ vzniklého začíná udržovat, je třeba se ihned tázat po zdroji této zvláštní udržovací aktivity. Takže přičítat záměrnost, cílenost (téličnost) teprve udržování, ale odmítat a popírat ji při samotném vzniku „nahodilostí“, je prostě nedůslednost (nebo spíš jakási „posedlost“). Připustíme-li však „téličnost“ již ve stadiu „vzniku“ čehosi „nového“ (co tu dříve nebylo – a to buď vůbec nebylo, nebo pouze v dané chvíli a na daném místě nebylo), musíme čelit docela zvláštnímu problému: každá (pravá) událost vzniká tak, že nejprve „ještě není“, a teprve svým vznikem tu „začíná být“. Nechceme-li tvrdit, že vznik nového je pouhé zdání, že všechno už bylo a je nějak „obsaženo“ v tom, co tu od nepaměti je (případně odevždy, nevezmeme-li v úvahu „fakticitu“ vědeckého rozpoznání, že všechen, tj. veškerý náš Vesmír nějak vznikl, a to tak, že předtím nebyl), musíme považovat problém emergence nového za velký problém, který nelze obcházet, chceme-li porozumět světu, v němž žijeme.
(Písek, 081204-3.)