Tento text zkoumá koncept svobody nikoli jako pouhý subjektivní pocit, ale jako objektivní prostor pro rozhodování, které by mohlo vyústit v odlišný výsledek. Autor rozlišuje mezi okolnostmi, které jsou nám dány a které nemůžeme ovlivnit, a samotným aktem volby. Ačkoli jsou situace, v nichž se nacházíme, do značné míry determinovány vnějšími faktory, málokdy jsou určeny absolutně. Svoboda je zde pojímána jako „nedourčenost“ reality. Každá situace v sobě obsahuje určité „trhliny“, které představují prostor pro lidskou aktivitu a činy, jež nejsou kauzálně vyvoditelné z předchozích podmínek. Tyto trhliny umožňují vstup nového jednání do světa, čímž narušují jinak uzavřený řetězec determinace. Práce zdůrazňuje, že navzdory omezením daným prostředím a okolnostmi zůstává člověku prostor pro autentické rozhodování, které není pouhým produktem situace, ale jejím aktivním přetvářením skrze svobodnou vůli a akci.