Tento text se zabývá konceptem obecného či relativního času v kosmologickém kontextu s ohledem na teoretickou a kvantovou fyziku. Autor zvažuje hypotézu, že v raných fázích vesmíru po Velkém třesku nemohl čas plynout stejnou rychlostí jako v současnosti. Tato úvaha vychází z předpokladu, že extrémní hustota a obrovská gravitace počátečního vesmíru musely veškeré dění výrazně zpomalovat. Text dále upozorňuje na problematiku samotného měření a srovnávání rychlosti plynutí času, neboť neexistuje vnější referenční bod. Do diskuse je zahrnuta i skutečnost, že ani v současném vesmíru neplyne čas všude stejně. K rozpadu jednotného obecného času na odlišné regionální časy dochází v důsledku specifických fyzikálních podmínek, což je ilustrováno na příkladu časové dilatace u černých děr. Autor uzavírá, že pochopení průběhu a rychlosti času představuje zásadní teoretický problém, který odhaluje složitost časoprostorové struktury vesmíru od jeho zrodu až po současnou diferenciaci lokálních časů, což zásadně ovlivňuje naše chápání fyzikální reality.
Čas „obecný“ („relativní“)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 3. 2007
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2007
Čas „obecný“ („relativní“)
Uvažujeme-li o „obecném času“ v kosmologickém kontextu (zejména v souvislostech, jež sleduje teoretická a kvantová fyzika), musíme vzít na vědomí, že třeba brzo po Velkém Třesku nemohl tento „obecný čas“ probíhat stejně rychle jako třeba ten nám dnes současný (nehledíc na to, že stejně musíme počítat s tím, že ani ten nám dnes „současný“ neprobíhá stejně rychle na všech jeho místech, ale že rychlost jeho „průběhu“ – což samo o sobě už představuje velký problém, a to jak pokud jde o ten „průběh“, tak pokud jde o tu „rychlost“); byl-li Vesmír brzo po svém počátku velmi „hustý“, musela být i rychlost všeho dění v něm jiná, řekl bych „pomalejší“, už jen proto, že v těchto počátečních podmínkách jej obrovská gravitace musela mocně zpomalovat. Pochopitelně to je jen zcela hypotetická úvaha, protože nebylo a není, s čím bychom to mohli srovnávat, a to do té doby, než došlo k odchylkám v průbězích od sebe se lišících procesů a tím i k jakémusi „rozpadu“ společného „obecného času“ na jednotlivé „obecné časy“ od sebe se oddělujících „regionů“ (viz např. čas průběhu pádu nějaké hmoty do „černé díry“).
(Písek, 070307-2.)