Tento text nabízí podrobnou analýzu složitého vztahu mezi metafyzikou a křesťanskou teologií, přičemž vychází především z vlivných úvah Jana Patočky obsažených v jeho díle „Negativní platonismus“. Patočka zde tvrdí, že metafyzika v dějinách poskytla teologii systematickou řeč, kterou se dnes moderní metafyzika pokouší získat zpět jako svůj „zapůjčený majetek“. Autor článku se zaměřuje na důsledný kritický rozbor konkrétního pojmu „systematická řeč“ a polemizuje s představou, že by systematičnost mohla být inherentní či přirozenou vlastností lidské mluvy jako takové. Argumentuje, že systematičnost musí být do jazyka vnesena skrze vědomou kultivaci a soustavné metodické pěstování, aby řeč dokázala dostát náročným filosofickým a teologickým požadavkům na soustavnost. Práce rovněž zkoumá ontologickou povahu tohoto historického transferu idejí – tedy zda šlo o dar, půjčku, či určitou formu intelektuálního přisvojení. Studie tak přispívá k širší odborné diskuzi o dějinném prolnutí filosofie a teologie a o způsobech, jakými tyto disciplíny sdílejí a transformují své pojmové nástroje.