Text této úvahy se zabývá proměnou funkce paměti a psaní pamětí v průběhu lidských dějin. Autor vychází z předpokladu, že lidská potřeba uchovávat minulost pramení z nejistoty a pomíjivosti přítomného okamžiku. Zatímco v minulosti sloužila kolektivní paměť především k utvrzování vzájemných závazků a k předávání důležitých událostí prostřednictvím rituálního vyprávění s nádechem magie, dnes se těžiště přesunulo do sféry ryze soukromé. Současný fenomén psaní memoárů odráží individualizaci společnosti, kdy se pisatelé soustředí na vlastní prožívání a subjektivní interpretaci světa. Práce reflektuje rozdíl mezi původním účelem paměti, který směřoval k zachování řádu a společenství, a dnešní snahou o sebevyjádření a prezentaci vlastních názorů. Tento posun naznačuje hlubší změnu v lidském vnímání času a významu osobní zkušenosti v moderním světě.
Paměti a jejich funkce dnes
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 7. 2007
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2007
Paměti a jejich funkce dnes
Lidé asi měli vždycky touhu a snahu, jak si připomínat to, co se stalo a na co už lze jen pomyslit jako na něco, co už není, co je už pryč. Možná má tato touhu svůj zdroj v otřesu z toho, že nic z toho, co se nám v dané chvíli jeví tak důležité, potřebné a přímo nezbytné, ve skutečnosti není pevné a definitivní a že na nic není skutečné spolehnutí. Lidé si nejprve připomínali své závazky jeden k druhému a dovolávali se jich – to je něco, co u zvířat nenacházíme (anebo jen v elementárních náznacích), ačkoli zejména některá mají velmi dlouhou paměť. Později ukládali některé závažné, tj. paměti vskutku hodné již uplynulé události do vyprávění, a ta vyprávění měla zprvu na sobě ještě odlesk oné původní magie slov, o níž dnes už máme leda jakési tušení. Možná, že se v takových vyprávěních někdy nějak obrážela soukromá zkušenost, ale cílem rozhodně nebylo se u ní příliš zdržovat. Dnes je situace, jak se zdá, naprosto jiná: téměř každý píše své paměti, a píše je hlavně proto, aby těm druhým řekl co nejzřetelněji, jak on to prožíval a co si o tom všem myslí a myslí.
(Písek, 070704-2.)