Tento text se zabývá ontologickým pojetím události a její vnitřní téličností, tedy inherentním směřováním k cíli. Autor definuje událost jako dění, které se vyznačuje integritou a celistvostí, jež v sobě sjednocuje počátek, průběh a konec. Jakmile je určitému procesu přiznán charakter události, získává tím směr k vlastnímu uskutečnění a dosažení finálního stavu. Tento proces realizace však není přímočarý; vnější okolnosti a různé překážky mohou způsobit, že událost svého přirozeného konce nedosáhne, nebo dospěje k výsledku kvalitativně odlišnému. Text dále rozvíjí hierarchickou strukturu událostného dění, v níž události vyššího řádu do svého průběhu integrují události nižší úrovně jako nezbytné součásti či materiál. Událost je tak nahlížena jako dynamický a sjednocený celek, jehož bytí je konstituováno neustálým pohybem od počátku k cílenému konci, přičemž integrita celku zůstává klíčovým prvkem pro pochopení jeho časového vývoje.