Tento text se zabývá ontologickou povahou čísla a rozdílem mezi číslem jako ideálním předmětem a číslovkou jako jeho znakovým vyjádřením. Autor analyzuje proces počítání jako specifickou myšlenkovou operaci, která vyžaduje radikální abstrakci od individuálních vlastností počítaných entit a jasné vymezení hranic toho, co do daného celku náleží a co nikoliv. Počítání je zde interpretováno jako významný zásah do reality, neboť skrze myšlení ovlivňuje způsob, jakým ke skutečnosti přistupujeme a jak ji strukturujeme. Ačkoliv se formy zápisu čísla mohou měnit, samotné číslo si v daném kontextu uchovává svou intersubjektivní a intersubjektní platnost. Úvaha ústí v otázku po podstatě této platnosti a zkoumá vztah mezi myšlenkovými důsledky a materiální realitou. Text kriticky reflektuje předpoklady počitatelnosti a ukazuje, že matematika není jen neutrálním popisem, ale aktivním formováním světa skrze pojmové ohraničení, které má reálné dopady na naše vnímání bytí.
Číslo jako „předmět“ (x jako „znak“)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 30. 12. 2007
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2007
Číslo jako „předmět“ (x jako „znak“)
Co vlastně máme (resp. můžeme mít) na mysli, míníme-li třeba číslo „7”? Nejde nám zde o číslovku, tj. o označení čísla „7” (ať už slovní nebo písemné, a to v jakékoli soustavě), nýbrž právě o onen „počet” něčeho, co je „počitatelné”. Ovšem sama počitatelnost je velkým problémem, neboť předpokládá někdy velmi radikální odhlížení od reálných odlišností jednotlivých členů toho, co je „počítáno”; naopak to předpokládá dosti tvrdé ohraničení toho, co je počítáno, tj. naprosté odhlížení od toho, co do toho, co je počítáno, jakoby „nenáleží”a tedy co započítáno nebude. V obojím smyslu znamená počítání významný zásah do „skutečnosti” (pokud jsou počítány „skutečnosti”), byť pouze zásah myšlenkový (myšlení má však vliv na skutečnosti, byť jenom zprostředkovaný a nikoli přímý vliv; myšlení má důsledky, a ty důsledky zdaleka nejsou vždycky jen myšlenkové). Zatímco tedy číslovka jakožto „znak” může mít různé podoby, číslo nikdy není v daném kontextu libovolné, ale má nejen intersubjektivní, ale také intersubjektní platnost. Ale v čem vlastně ta platnost spočívá?
(Písek, 071230-2.)